S nástupem Jiřího Rusnoka na post guvernéra České národní banky přišli v červenci i dva noví členové bankovní rady. Jedním z nich je Tomáš Nidetzký − muž, který dosud pracoval převážně v soukromých pojišťovnách a firmách zaměřených na správu peněz. Rusnokův obměněný tým bude muset učinit jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, která českou ekonomiku příští rok čekají: ukončit umělé udržování slabé koruny tak, aby tato operace nepoškodila exportéry a české hospodářství.

HN: V ČNB jste necelé dva měsíce. Jak vnímáte přechod z privátní sféry do veřejné instituce?

Velice pozitivně vnímám vysokou nezávislost manažerů banky, která se pojí s jejich vysokou kompetentností.

To v dnešních korporacích většinou není. Bývají sešněrovány maticovými strukturami, výbory, projekty a rozhodovací pravomoc se pak koncentruje jinde než na úrovni manažerů, kteří jsou třeba jeden dva stupně pod představenstvem.

HN: Když jste nabídku pracovat ve vedení ČNB dostal, rozhodoval jste se dlouho, zda ji přijmete?

Je to jako pozvánka do reprezentace, ta se neodmítá. ČNB je vysoce respektovaná instituce doma i v zahraničí.

Tomáš Nidetzký (46)

◼ Je absolventem Fakulty informatiky a statistiky na VŠE v Praze, s postgraduálním diplomem z Oklahoma City University ve Spojených státech amerických.

◼ Většinu kariéry působil v pojišťovnictví. Prošel manažerskými funkcemi ve skupině České spořitelny, ING a v ČSOB Pojišťovně. V roce 2013 se stal generálním ředitelem obchodu pro ČR v nizozemské pojišťovnické a investiční skupině NN.

◼ Letos Nidetzkého jmenoval prezident Miloš Zeman členem bankovní rady ČNB, do funkce nastoupil 1. července.

HN: Podle současné prognózy ČNB by měla meziroční míra inflace v polovině příštího roku vzrůst na úroveň dvou procent, tedy na cíl, kterého chce banka dosáhnout.

Kde jsou největší rizika, že se tak nestane?

Pro mne je v nové prognóze důležité to, co nazýváme jádrovou inflací, což je růst cen vyvolaný výkonem domácí ekonomiky a růstem mezd. Jádrová inflace se už několik čtvrtletí pohybuje na úrovni poloviny inflačního cíle a to je základ pro udržitelnost plnění tohoto cíle.

V polovině příštího roku se dokonce dostaneme lehce nad inflační cíl a z toho vyplývá, že jsme zhruba v tomto období také připraveni opustit režim devizových intervencí. Vedle toho jsou tu ještě dva vlivy − efekt pohonných hmot a efekt cen potravin. Po dvanácti měsících dopad levnějších pohonných hmot odezní a očekává se, že tyto ceny naopak mírně porostou. Podobně u potravin předpokládáme, že ceny porostou.

I přesto hodnotíme inflační rizika jako vyrovnaná.

HN: Takže vy osobně s prognózou souhlasíte?

Já jsem pro ni hlasoval, a když jsem si ji s našimi odborníky procházel, neviděl jsem nic, co by nasvědčovalo tomu, že bychom se na úroveň danou prognózou nemohli dostat.

Řečeno sportovní terminologií

◼ Tomáš Nidetzký, který má manažerskou zkušenost z řady korporací (s Jiřím Rusnokem se například zná z nizozemské pojišťovny ING), je překvapen, jakou mají jeho podřízení v ČNB rozhodovací nezávislost a jak jsou schopní.

Nechodí si pasivně pro úkoly a nemají zadání od akcionáře nebo z centrály, říká.

Nad nabídkou přejít ze soukromé sféry do veřejné instituce neváhal. Přirovnal ji k pozvánce do reprezentace, která se podle něj neodmítá.

◼ Protože má rád sport (hraje hokej a dělá i triatlon), sahá ve svém prvním rozhovoru s novináři po sportovní analogii často: devizové intervence popisuje jako doping pro české exportéry a přijetí eura srovnává s přechodem z lyží na snowboard.

S jednotnou měnou se totiž centrální bankéři připraví o domácí korunu – "hůlky", kterými si v měnové politice pomáhají.

◼ Po zhruba dvou měsících ve funkci je jasné, že se s fungováním banky ještě seznamuje.

Jasno má ale v tom, že by centrální banka měla s veřejností komunikovat srozumitelněji, než tomu bylo v době zavedení intervencí proti silné koruně. V příštím roce to možná bude potřeba.

HN: A které z rizik vidíte jako největší?

Jsou to ta rizika, která neovlivňujeme uvnitř ekonomiky, například dovozní ceny nebo ceny pohonných hmot. Pro mne je důležitý růst domácí ekonomiky, nízká nezaměstnanost, předpoklady pro růst mezd.

Patřím k ekonomům, kteří říkají, že současná úroveň mezd v Česku je pro nás brzdou a mzdy musí výrazněji narůst.

HN: Bude vám osobně při rozhodování o ukončení intervencí stačit pouhé dosažení cíle, nebo budete chtít, aby inflace směřovala mírně nad něj? Případně, budete přihlížet i ke splnění dalších podmínek?

V polovině příštího roku bychom se měli dostat nad cíl, na inflaci 2,4 procenta. Pak se budeme shora vracet k dvouprocentnímu cíli.

Milníkem nebude to, že protneme hladinu 2,4 procenta.

Důležité bude, jakým tempem tou hladinou projdeme a co způsobí, že se prognóza bude naplňovat. Když například dojde ke skoku cen ropy, můžeme to vidět jako jednorázovou záležitost, která po 12 měsících zase odezní. To by pro mě nebyl správný signál, že jsme se k cíli dostali.

HN: Jakou roli ve vašem rozhodování může sehrát politika ECB?

Politika ostatních centrálních bank hraje roli už při dnešním rozhodování. Nedíváme se jen na ECB, ale i na rozhodnutí Bank of England, Fedu a dalších bank. Pokud by situace v evropské ekonomice byla skutečně špatná, může to vést k tomu, že bychom naše rozhodnutí přehodnotili.

Úplně bych to neuzavřel s tím, že jestli dosáhneme inflačního cíle, zrušíme kurzový závazek a už se nebudeme dívat na další vývoj.

HN: Analytici si myslí, že k ukončení intervencí dojde ke konci příštího roku. V čem je ČNB optimističtější, když říká, že "exit" nastane pravděpodobně v polovině roku? Je to jiný pohled na možné dopady brexitu?

Když se dívám na rychlost, s jakou se trhy z brexitu zotavily, a na to, jak volně Británie přistupuje k vystoupení z EU, tak si myslím, že vliv brexitu zatím neumí nikdo vyčíslit. Spíš to na mě dělá dojem, že brexit nebude tak dramatická záležitost, jak se zdálo. Protiinflační efekt brexitu tedy nevnímám silně a neumím ho uchopit. Je to spíše nejistota než riziko.

HN: Rozhodnutí zavést kurzový závazek vzbudilo svého času kritiku. Jak rozhodnutí, které udělali vaši předchůdci, vnímáte s odstupem času vy?

Vždy oceňuji, když někdo umí udělat těžké nepopulární opatření, jehož pozitivní efekt bude patrný až po uplynutí nějaké doby. Na začátku to není snadné obhájit, protože je tam řada nejistot. Druhá věc je, že to rozhodnutí bylo pozitivní a ekonomice nemohlo ublížit. Máme proexportní ekonomiku, hodně depozit v bankách, takže já v tom rozhodnutí pozitiva vidím. Kurzový režim pomohl ekonomickému růstu a snížení nezaměstnanosti. Pro mě osobně je nezaměstnanost velice důležitý indikátor: jednak vytváří předpoklad pro růst mezd, hlavně ale ovlivňuje náladu ve společnosti a udržuje pracovní návyky. Z pohledu finančního sektoru, který se potýká s nízkými sazbami, to bylo lepší řešení, než kdyby byly použity záporné úrokové sazby.

HN: Podle některých ekonomů je právě teď ideální čas na ukončení intervencí, protože ekonomika roste. Není to argument pro ukončení intervencí spíše dřív než později?

Určitě by bylo bolestné opouštět kurzový závazek v době, kdy je ekonomický cyklus v poklesu. Já s těmito ekonomy souhlasím, ale tu obavu nemám. Očekáváme, že ekonomika letos poroste o 2,4 procenta, zatímco v roce 2017 a 2018 o tři procenta.

Kdybych to zkoumal touto optikou, příští rok by bylo ukončení kurzového závazku dokonce ještě lepší než letos.

HN: Co říkáte na názor, že ČNB intervencemi firmám zajistila výhodu, která je nenutí inovovat a být efektivnější? To byl ostatně také jeden z argumentů prezidenta Zemana.

Ano, bylo to i jedno z témat, o kterých jsem se s ním bavil. Podívejte se na to takhle: když jsem podnikatel, někam vyvážím, centrální banka mi v těžké době umožnila využít určité výhody. Byl bych špatný hospodář, kdybych neinvestoval a nepřipravoval se na to, že tato výpomoc jednou skončí.

HN: Jak by podle vás mělo nejlépe proběhnout opuštění kurzového závazku?

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se