Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta. Naopak zhoršila výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok na tři procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to ve čtvrtek uvedl guvernér Jiří Rusnok. V předchozí květnové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 2,3 procenta a v roce 2017 o 3,4 procenta. V roce 2018 by podle odhadů měla ekonomika růst o tři procenta.

Bankovní rada opět zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Zároveň Rusnok zopakoval, že centrální banka je i nadále připravena ještě více oslabit korunu, pokud by mělo dojít k systematickému poklesu inflačních očekávání projevujícímu se ve vývoji nominálních veličin, zejména mezd.

ČNB také ponechala odhad vývoje inflace ve třetím čtvrtletí 2017 na 2,2 procenta. Pro čtvrté čtvrtletí roku 2017 ovšem očekává vyšší inflaci na 2,4 procenta, zatímco v předchozí prognóze odhadovala 2,3 procenta.

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Rusnoka vyrovnaná. Nejistotu odhadovaného vývoje vyvolává vývoj zahraniční poptávky, vliv voleb na zvyšování veřejných výdajů, otázka propadu vládních investic v letošním roce a vliv dlouhodobě nízké inflace na inflační očekávání.

Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze z konce července zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,2 procenta z dubnových 2,5 procenta. Pro příští rok odhad úřad rovněž zhoršil na 2,4 procenta z předchozích 2,6 procenta. Česká bankovní asociace v nové prognóze letos předpokládá růst ekonomiky o 2,3 procenta a příští rok o 2,6 procenta.

Euro nadále za 27 korun

Bankovní rada také dle očekávání oznámila, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň rada ponechala úrokové sazby na historických minimech.

"I přes inflaci pohybující se velmi blízko nule se nejedná o žádné překvapení. ČNB bude nadále držet měnu oslabenou minimálně do konce letošního roku," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017.

Uvedený kurzový závazek je jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 Kč/EUR". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn.

Pokud se kurz vzdálí hladině 27 korun za euro na slabší straně, nechává ČNB kurz koruny pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Čtvrteční zasedání bankovní rady o nastavení měnové politiky bylo prvním, které ve funkci guvernéra vedl Jiří Rusnok a kterého se zúčastnili noví členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. Oba se ujali funkcí 1. července.

Benda a Nidetzký nahradili v sedmičlenné bankovní radě guvernéra Miroslava Singera a člena rady Kamila Janáčka, kterým ke konci června vypršelo funkční období. Rusnok byl řadovým členem bankovní rady již od března 2014.

Oba nováčci byli v minulosti spjatí s nizozemskou skupinou ING (z jejíž části se stala pojišťovna NN), pro niž po odchodu z politiky v minulosti pracoval i Jiří Rusnok. Na svůj post v ING Rusnok rezignoval až poté, co ho v červnu 2013 prezident Miloš Zeman jmenoval předsedou vlády.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Devizové intervence spustila ČNB kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich i v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce letošního května intervenovala za zhruba 546 miliard korun.

Čtvrtečního zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm členů bankovní rady.