Pryč jsou doby, kdy výměna guvernéra centrální banky vyvolávala prudké politické vášně. Kdy se premiér (Zeman) pouštěl do prezidenta (Havla) kvůli jeho ekonomické nekompetentnosti a libovolnosti při výběru šéfa České národní banky.

Doba se změnila, nejenom kvůli novému zákonu o ČNB. Politika je dnes ve vztahu k ČNB klidná, tak jako je jiná a přehlednější ekonomická realita, která za krize paradoxně ztratila minulý nádech tajemné nejisté krajiny, v níž musí vláda a centrální banka plout po boku, protože jinak se loď české ekonomiky snadno převrátí.

Řízený floating, ekonomický oxymóron

Nástupu Jiřího Rusnoka do funkce guvernéra si dnes skoro nikdo nevšímá. Je to rutinní výměna, která s ČNB a českou ekonomikou neudělá nic. Rusnok není mediální hvězda, která by na sebe chtěla upozorňovat silnými provokativními výroky, nýbrž poctivý výkonný úředník s jistým ekonomickým rozhledem a přesvědčením, což ostatně nejlépe dokazuje první rozhovor s novým guvernérem. Guvernér ČNB se tak nenápadně stal něčím takovým, jako je fotbalový rozhodčí: nejlepší je ve chvíli, kdy o něm nikdo neví, a hra tak nějak sama plyne dál.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se