Růst mezd bude v průběhu příštího roku zrychlovat, což zvedne ceny v české ekonomice a umožní České národní bance (ČNB) opustit kurzový závazek, uvedl v rozhovoru pro Reuters nový člen bankovní rady Vojtěch Benda.
Benda řekl, že zatím nevidí důvod přehodnocovat předpoklad, že se centrální banka vrátí ke standardní měnové politice zhruba v polovině příštího roku, ačkoli země stále dováží protiinflační tlaky a musí sledovat politiku Evropské centrální banky (ECB).
Vojtěch Benda (40) byl od roku 2014 poradcem bankovní rady v ČNB. Před tím šest let pracoval jako hlavní ekonom ING Commercial Banking ČR, kde se věnoval ekonomickým analýzám a prognózám vývoje finančního trhu ČR a ostatních zemí střední Evropy. Poté byl dva roky hlavním ekonomem BH Securities, kde se věnoval analýze a strategii akciových trhů.
Prezident Miloš Zeman Vojtěcha Bendu spolu s ekonomem Tomášem Nidetzkým jmenoval do bankovní rady ČNB 17. května, do funkce nastoupil 1. července.
"Zatím říkám rok 2017 s tím, že největší pravděpodobnost se jeví v polovině příštího roku. Bude to ale záviset také na vývoji v eurozóně," řekl Benda ve svých prvních komentářích k měnové politice od 1.července, kdy nastoupil do bankovní rady.
"Politika ECB je nastavena tak, že nám to neusnadňuje."
ČNB drží korunu pomocí devizových intervencí od listopadu 2013 na slabší straně hladiny 27 korun za euro. Od té doby nakoupila na trhu za koruny celkem 20,2 miliardy eur (přes půl bilionu korun).
Benda řekl, že by byl v případě silného protiinflačního tlaku připraven posunout kurzový závazek na slabší úroveň, ale dodal, že to nepovažuje za pravděpodobný scénář.
Uvedl, že by dal přednost posunutí závazku na slabší úroveň před zaváděním záporných sazeb. O této možnosti bankovní rada v minulých měsících opakovaně debatovala, ačkoli na posledním zasedání 30. června se k této diskusi již nevrátila.
Benda, bývalý poradce někdejšího člena bankovní rady, dnes guvernéra Jiřího Rusnoka, očekává, že kvůli slabšímu růstu v eurozóně banka nepatrně sníží prognózu růstu české ekonomiky na příští rok ze současných 3,4 procenta. V tom shoduje se závěry poslední schůze bankovní rady vedené ještě Miroslavem Singerem, jíž se Benda ještě účastnit nemohl. Zápis z této schůze byl také zveřejněn v úterý.
Inflační tlaky nebudou natolik významné, aby si vyžádaly rychlé utažení politiky, ale inflace se v příštím roce přesto zotaví směrem k dvouprocentnímu cíli ČNB.
"Je velmi pravděpodobné, že efekty dovozních cen vyvanou a přestanou působit protiinflačně v prvním pololetí příštího roku," řekl Benda.
"Klíčové je pro nás sledovat vývoj mezd. Vývoj mezd je zatím v porovnání s naší prognózou na svižnější straně a je velmi pravděpodobné, že bude v průběhu příštího roku dále akcelerovat."
Brexit představuje nejistotu
Benda dále řekl, že plánovaný odchod Velké Británie z EU zjevně vede k negativnímu sentimentu a představuje nejistotu, která působí spíše na spodní straně, ale v současné době ji není možné kvantifikovat ani zahrnovat do prognózy.
Česká ekonomika by měla podle prognózy banky letos zpomalit na 2,3 procenta ze 4,6 procenta v roce 2015, kdy ji poháněl rekordní příliv dotací z fondů Evropské unie.
Reálná mzda v prvním čtvrtletí stoupla o nominálních 4,4 procenta a vláda schválila na příští rok zvýšení mezd ve veřejném sektoru o 5 až 10 procent.
Centrální banka stojí před klíčovým rozhodnutím, jak opustit devizový závazek bez výrazných otřesů.
Benda řekl, že je spíše zastáncem náhlého exitu než vytváření koridoru pro kurz koruny nebo nějakého postupného posunu závazku.
Podle něj by pak banka potřebovala nějaký čas na vyhodnocení, nakolik se pohne kurz koruny k euru a zda nedochází k výraznému posílení, které by bylo třeba korigovat, aby šok nebyl příliš velký. To by současně ukázalo, jak rychle bude možné po ukončení závazku přikročit ke zvýšení úrokových sazeb.
"Mám představu, že pohyb kurzu nebude tak výrazný, aby centrální banka musela zásadně zasahovat, a že bude také prostor pro zvyšování úrokových sazeb, i když asi ne v takovém rozsahu, který banka momentálně publikuje ve své modelové prognóze."
Přijetí eura je podle Bendy tématem delšího časového horizontu.
"Určitě nám neuškodí, pokud si ještě několik let udržíme samostatnou měnovou politiku. Přijetí eura vidím jako reálné v horizontu 10 až 15 let," řekl Benda.
Pozn. Rozhovor se uskutečnil v pátek, ale byl uvolněn k vydání až po zveřejnění záznamu z měnového jednání bankovní rady ČNB ze 30. června.
