Radim Malinowski si v době svých studií na vysokoškolských kolejích v Brně, všiml, že se na chodbách třináctipatrové budovy svítí 24 hodin denně. Rozhodl se proto zjistit, zda s tím nelze něco udělat.

Aby získal potřebná data, vyvinul v rámci své bakalářské práce prototyp zařízení, které dokáže snímat pohyb a zaznamenávat údaje na paměťovou kartu. Správa budovy následně Malinowskému povolila nainstalovat snímač na strop jedné z chodeb. Výsledky měření ukázaly, že se na kolejních chodbách po 98 procent času nikdo nepohybuje a svítit po celý den je tedy zbytečné.