Centrální banka znovu zasahovala proti koruně. V dubnu utratila 11 miliard korun, nakupovat eura musela i v květnu

Debata o zavedení záporných sazeb se může odložit. Zveřejněná výše dubnových intervencí svědčí o tom, že centrální banka není pod takovým tlakem, aby k tomuto mimořádnému opatření musela sáhnout, shodují se analytici.

V dubnu dle údajů o devizových obchodech intervenovala banka proti posilující koruně za necelých 11 miliard korun. V květnu pak dle odhadů hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera nakoupila eura za dalších 10 až 15 miliard korun. "Dle našich odhadů by banka začala zvažovat zavedení záporných sazeb pouze v okamžiku, kdy by intervence několik měsíců v řadě přesáhly objem 50 miliard korun," říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler

Nová čísla o obchodování ČNB se dají podle analytika ČSOB Petra Dufka hodnotit z pohledu dalších možných kroků centrální banky jako neutrální. "ČNB sice čas od času koketuje s myšlenkou záporných úrokových sazeb, avšak k tomu by jí přiměla mnohem větší potřeba intervenovat než aktuálních několik set milionů," shoduje se se Seidlerem.

Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet kurz poblíž hranice 27 korun za euro. Od té doby do konce letošního dubna centrální banka intervenovala v objemu zhruba 530 miliard korun.

Hlavní ekonom Roklenu Lukáš Kovanda nicméně upozornil, že objem aktivních intervencí ČNB je letos zatím slabší, než se očekávalo. "Vzhledem k dobrému výkonu tuzemské ekonomiky a pokračujícím značným přebytkům zahraničního obchodu, který má našlápnuto k rekordnímu roku, lze čekat zesilující tlak na zhodnocení koruny a tím i intenzivnější aktivitu ČNB v oblasti aktivní intervence v nadcházejících měsících," uvedl.

Obchod se zahraničím skončil v dubnu přebytkem 23,6 miliardy korun, který byl meziročně o 9,3 miliardy vyšší.

Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013, kdy nakoupila eura zhruba za 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci, kdy ČNB nakoupila více než miliardu eur zhruba za 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura zhruba za 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka intervence na trhu neprováděla, v listopadu pak zhruba za 10 miliard korun, v prosinci za 42 miliard korun, v lednu za více než 58 miliard korun a v únoru zhruba za 17 miliard korun. V březnu centrální banka na devizovém trhu neintervenovala.

Bankovní rada ČNB na počátku května uvedla, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. I nová prognóza centrální banky počítá s koncem intervencí v polovině roku 2017, zatímco předchozí prognóza uváděla konec roku 2016.