Evropská centrální banka nechala po čtvrtečním zasedání Rady guvernérů své úrokové sazby podle očekávání beze změn, zároveň zlepšila odhad růstu ekonomiky eurozóny i míry inflace. Prezident ECB Mario Draghi nicméně na tiskové konferenci upozornil na přetrvávající rizika a zopakoval ochotu evropskou ekonomiku dál podporovat uvolněnou měnovou politikou.
ECB v dubnu ponechala měnovou politiku beze změny a oznámila, že avizované nákupy firemních dluhopisů zahájí v červnu. V březnu se ECB rozhodla podpořit hospodářský růst a inflaci v eurozóně dalším snížením úrokových sazeb, posílením programu nákupů dluhopisů a novou nabídkou levných úvěrů soukromému finančnímu sektoru.
Ekonomika eurozóny vzrostla v prvním čtvrtletí o 0,5 procenta po tempu 0,3 procenta v předešlém čtvrtletí. Inflace i přes letošní výrazný růst cen ropy zůstala minulý měsíc v záporném pásmu a Draghi ve čtvrtek upozornil, že tato situace se v příštích měsících může opakovat.
"Inflace zůstane v nejbližších měsících pravděpodobně velmi nízká nebo záporná, než se ve druhé polovině roku 2016 zotaví," uvedl Draghi, který v této souvislosti zmínil nízké ceny energií.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
ECB však v souladu s očekáváním zvýšila odhad míry inflace v eurozóně na letošní rok na 0,2 procenta z původně očekávaných 0,1 procenta. Odhady pro příští a přespříští rok ponechala beze změn na 1,3 procenta, respektive 1,6 procenta.
Dlouhodobým cílem banky je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům.
Pokud jde o hospodářských růst, ECB předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) zemí eurozóny letos vykáže růst o 1,6 procenta, místo původně očekávaných 1,4 procenta. Odhad na příští rok ECB nechala beze změn na 1,7 procenta. Stejným tempem poroste eurozóna i v roce 2018. Dosud banka počítala s růstem o 1,8 procenta.
Čtvrteční, pečlivě formulované prohlášení šéfa ECB podle analytiků podtrhuje, jak nepevné současné hospodářské zotavování eurozóny je a nakolik je vystaveno rizikům. K nim Draghi řadí zpomalování růstu globální ekonomiky a případné dopady červnového referenda o setrvání Británie v Evropské unii.
"Hospodářské oživení v eurozóně nadále tlumí vyhlídky slabšího růstu na rozvíjejících se trzích, nutnost upravit rozvahu ... a také pomalé tempo zavádění strukturálních reforem," řekl Draghi.
Co se případného odchodu Británie z EU týče, podle Draghiho je ECB na takovou možnost připravena. Šéf ECB si ale myslí, že pro Británii, která není členem eurozóny, by bylo ekonomicky výhodnější v osmadvacítce zůstat.
ECB v březnu snížila základní úrokovou sazbu na nulu z předchozích 0,05 procenta a depozitní sazbu srazila hlouběji do záporného pásma na minus 0,4 procenta.
Program nákupů dluhopisů banka zvýšila na 80 miliard eur měsíčně (2,2 bilionu korun) z 60 miliard eur a sdělila, že do programu budou zahrnuty vedle státních dluhopisů nově i dluhopisy firemní.
ECB naopak v rozporu s některými spekulacemi neučinila žádné rozhodnutí, pokud jde o možnost znovu přijímat řecké státní dluhopisy jako zástavu za úvěry pro tamní banky. Rada guvernérů ECB o této věci jednala a připouští, že Řecko v poslední době učinilo v jednáních se svými věřiteli "výrazný pokrok", řekl Draghi. Téma Řecka si však podle něj žádá další zasedání měnového výboru ECB. Výnosy dvouletých řeckých dluhopisů po tomto sdělení vystoupily na 7,44 procenta.
Ceny řeckých dluhopisů po Draghiho slovech začaly klesat, takže vzrostl jejich výnos. Dolů zamířily i ceny řeckých akcií, které tak prohloubily ztráty. Euro během Draghiho tiskové konference klesalo vůči dolaru, kolem 16:00 vykazovalo pokles asi o 0,2 procenta.
ECB přestala řecké státní dluhopisy přijímat jako zástavu začátkem loňského roku, což řecké banky připravilo o zdroj levných úvěrů. Ministři financí eurozóny se před týdnem dohodli na uvolnění další části finanční pomoci pro tuto zadluženou zemi.
