Co vás přesvědčilo o nutnosti odvolat ředitelku Ústavu experimentální medicíny Evu Sykovou z postu ředitelky?
Byla to vyjádření lidí zainteresovaných v televizní reportáži o tom, jak měli pacienti za klinickou studii ne snad přímo platit, ale povinně přispívat. To mě jednoznačně přesvědčilo o tom, že tam nebylo všechno eticky v pořádku. Nechci ji obviňovat z osobního obohacení, ale vycházel jsem z toho, že klinická studie musí být pro pacienty zdarma. Není možné pacientům byť jen naznačovat, že když přispějí, péče se jim dostane rychleji. To byl hlavní důvod odvolání.
V čem spočíval? Bylo to za hranou etiky?
Klinická studie podle mého přesvědčení probíhala pod patronací Státního ústavu pro kontrolu léčiv, jistě o tom ví také ministerstvo zdravotnictví, a hlavně Nemocnice Motol, kde se léčba prováděla. Nevím, jestli je to za hranou etiky, ale pro mě je to lidsky zcela nepřijatelné. Pacienti za klinickou studii nejenže nemají platit, ale ani se nemají podílet na jejích nákladech. To byly argumenty, které mě vedly k odvolání ředitelky Sykové z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny. S tím ale musí ještě souhlasit rada pracoviště...
... jíž předsedá profesorka Syková. Nemáte obavy, že rada vaše odvolání nepotvrdí?
Nechci předjímat. Je pravda, že v současné době je předsedkyní rady ředitelka ústavu, ale to není nic proti duchu zákona o veřejných institucích. Předpokládám, že signál vyslaný směrem k radě je dostatečně silný a že rada bude jednat věcně a uvážlivě.
Jestliže jste paní ředitelku odvolal po reportáži v televizi, neukazuje to na selhání kontrolních mechanismů? Na celý problém už před časem poukazoval i časopis Respekt.
Já myslím, že ne. První reportáž poukázala na možné problémy klinické studie, ale jen na základě prvních informací jsem v žádném případě nemohl reagovat tak jako dnes. Až teď je jasné, že pacienti museli přispívat na úhradu terapie, a tak silná argumentace doposud nezazněla, takže jsem nemohl provést to, co jsem provedl teď.
Ani kontrolu nebo ověření některých údajů?
Kontrolu v jakém smyslu? Jedna věc je kontrola financí v Ústavu experimentální medicíny. My tam pošleme standardní vnitřní kontrolu, ale je otázka, co taková kontrola zjistí. Tohle je věc, která šla zcela mimo Akademii věd, zcela mimo naše pracoviště.
Jak se může celá kauza dotknout Ústavu experimentální medicíny, případně celé Akademie věd?
Ústav není pracoviště, které reprezentuje jeden člověk nebo několik málo lidí. Pokud bude ředitelka odvolána, ústav bude fungovat i nadále. Je tam přece celá řada jiných výzkumů, například o polutantech ovzduší. Teď jde o to, nevylít s vaničkou i dítě a neskončit s výzkumem kmenových buněk, to by bylo špatné. Nelíbí se mi jen to, kvůli čemu jsem paní ředitelku odvolal, a to je způsob využití výzkumu kmenových buněk v rámci klinické studie v Nemocnici Motol.
Poškození dobrého jména Akademie věd se neobáváte?
Doufám, že k tomu nedojde. Týká se to jen jednoho z ústavů, navíc jde o téma, které i v cizině je poněkud žhavé a dosud neošetřené zákony. Jediné, co mohu kolegyni vytknout, je, že založila společnost Buněčná terapie spojenou s jejím jménem. Tímto způsobem vybírali jakési dobrovolné příspěvky a kryli tím přípravu kmenových buněk. Znovu říkám: klinická studie nesmí od pacientů požadovat žádné příspěvky na léčbu.
Jaký je nyní status profesorky Sykové? Už je po právní stránce odvolaná?
Je v odvolacím procesu. Návrh na odvolání ředitelky může dát rada pracoviště, to se nestalo. Pak to může udělat dozorčí rada, což se také nestalo. Třetí možnost je, že ji odvolá předseda Akademie věd se souhlasem rady pracoviště. Momentální stav je proto takový, že čekám, až ústavní rada projedná můj návrh, a doufám, že bude souhlasit s odvoláním paní ředitelky. Pokud k tomu nedojde, je tady ještě institut dozorčí rady, který může odvolání také navrhnout. Ale já jako předseda Akademie nemám jinou možnost než postupovat tímto způsobem.
Dostala profesorka Syková ještě před svým odvoláním možnost se hájit?
Ano, mluvil jsem s ní telefonicky, ale nepřesvědčila mě.
