Na práci z domova mi nikdo nepřispívá, beru to jako benefit, říká Kamila Skálová z oddělení interní komunikace Vodafonu. Žádat firmu, aby jí třeba zaplatila elektřinu, ji ani nenapadlo. Od příštího jara by však na tento příspěvek už měla mít nárok. Podniky budou muset zaměstnancům hradit všechny náklady, které s prací z domova souvisí.

Nová pravidla jsou součástí chystané novely zákoníku práce, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí předloží na středeční tripartitě.

Příspěvek na náklady spojené s home office bude možné proplácet paušálně. Jak přesně se ale bude paušál počítat, zatím není jasné. Podle mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jany Kašparové bude zřejmě záležet na konkrétních podmínkách − každý zaměstnanec bude mít pravidla ve své pracovní smlouvě.

Původně ministerstvo navrhovalo, aby podniky náklady na práci z domova hradily kompletně. Nakonec vyšlo vstříc odborářům a zástupcům firem, kteří považovali plánovaná pravidla za příliš striktní.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Považujeme to za velmi pozitivní, paušální platbu jsme navrhovali," reaguje na nový návrh Kašparová. "Mám pocit, že budeme diskutovat něco, co se posunulo do lepší roviny," souhlasí prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Nyní jsou pravidla, jak platit náklady při práci z domova, nejasná a výslovně v zákoníku práce uvedená nejsou. Současná regulace má tedy v první řadě právě odstranit nejasnosti. Home office je přitom podle Dlouhého stále rozšířenější a lidé ji vyžadují − o práci z domova stojí dva zaměstnanci ze tří, uvádí letošní průzkum společnosti Hays.

Práce z domova je navíc výhodná pro matky s malými dětmi nebo zdravotně postižené, pro které by cesta do zaměstnání mohla být příliš komplikovaná.

Ministerstvo zároveň slevilo, pokud jde o "povinná setkání" s kolegy. Podle původního návrhu, který vznikl na popud odborářů, je měly firmy zajišťovat pro všechny lidi pracující z domova. Nakonec to budou muset dělat jen v případě, že o to požádá sám zaměstnanec.

"Narazili jsme na nesouhlas firem," uvádí Kašparová, podle které by odbory stále daly přednost přísnější regulaci. "Rozhodně je to ale lepší, než kdyby to tam nebylo vůbec," hodnotí současný návrh. Podle šéfa odborů Josefa Středuly hrozí lidem při home office ztráta schopnosti komunikovat − což pro ně může být problém ve chvíli, kdy přijdou o práci.

Mladé firmy vyhlásily válku nudným poradám. V Zootu malují na zeď, v Avastu chodí na procházky - čtěte ZDE

Špatnou zkušenost s izolací má například programátor Michael Černý, který pracoval z domova rok a půl a do firmy chodil jen jednou týdně. "Byla to ponorka, nedostat se čtyři dny v týdnu mezi lidi," popisuje.

Zpočátku mu možnost pracovat z domova přišla jako benefit, zhruba po půlroce mu ale samota začala vadit. Jít pracovat do kanceláře sice mohl, většina kolegů ale měla též home office, takže byl sám i tam. "Vyřešilo se to změnou práce."

Kromě pravidel pro práci z domova chce ministerstvo stanovit i přísnější podmínky, pokud jde o stres − firmy by měly zajistit, že jím zaměstnanec nebude v práci trpět.

Zástupci firem tento bod v zákoně kritizují. Prokázat, co stres způsobilo, bude podle nich nemožné. "Není špatně, že se zamýšlíme nad pracovními podmínkami, nicméně snaha řešit to nařízením určitě dobrá není, ani vědci neumí dát jednoznačné doporučení, jak to provést," říká Dlouhý.

Kromě toho, že stres nelze změřit, hrozí, že budou lidé nové pravidlo zneužívat, třeba když dostanou výpověď. "Nečekám, že by to zaměstnanci dělali hromadně a podávali žaloby k soudu, že jsou stresováni, někteří to ale určitě zkusí," předpokládá právník Ondřej Chlada z advokátní firmy Randl Partners.

Firmy se mohou spoléhat hlavně na to, že jakékoliv obvinění by zaměstnanec muset dokázat. "Takže to nebude mít úplně jednoduché," myslí si Chlada. Pokud by však zaměstnanec u soudu uspěl, nelze podle něj vyloučit, že by mu firma musela zaplatit odškodné.

Související