Americká ekonomika vytvořila v dubnu zhruba 160 tisíc nových pracovních míst, což bylo podstatně méně, než se čekalo, a nejméně za sedm měsíců.

Míra nezaměstnanosti zůstala na pěti procentech, kam stoupla v březnu z únorového osmiletého minima 4,9 procenta. Páteční údaje amerického ministerstva práce spolu s prudkým zpomalením ekonomiky v prvním čtvrtletí vrhly pochyby na to, zda centrální banka USA (Fed) přistoupí ještě letos k dalšímu zvýšení úrokových sazeb.

Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že vznikne 202 tisíc nových míst. Výsledek byl výrazně pod průměrem prvního čtvrtletí kolem 200 tisíc. Ministerstvo současně snížilo odhad přírůstků za únor a březen o celkem 19 tisíc.

Zhoršení vykázala i takzvaná míra participace, která měří podíl Američanů v produktivním věku, kteří jsou zaměstnaní nebo hledají práci. Tento údaj klesl o 0,2 procentního bodu na 62,8 procenta a z kategorie pracovní síly minulý měsíc odešlo 362 tisíc lidí.

"Pro ty, kteří si mysleli, že ve hře je červnové zvýšení sazeb, to byl další hřebíček do rakve. Vyvolává to otázky i ohledně zvýšení úroků v září," řekl agentuře Reuters analytik Phil Orlando z newyorské firmy Federated Investors.

Kurz dolaru reagoval na údaje poklesem vůči euru i jenu a americké akcie oslabily. Finanční trhy nyní odhadují pravděpodobnost zvýšení základní sazby Fedu v září a listopadu nižší než 40 procent a šanci přitvrzení měnové politiky na prosincovém zasedání hodnotí 48 procenty.

Pokračovalo naproti tomu zrychlování růstu mezd. Průměrná hodinová mzda v dubnu proti předchozímu měsíci vzrostla o 0,3 procenta a meziroční růst zrychlila na 2,5 procenta z březnového tempa 2,3 procenta.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Páteční údaje naznačují, že prudké oslabení největší světové ekonomiky v posledních dvou čtvrtletích se už začíná negativně promítat na trhu práce. To by centrální bance (Fed) dál zkomplikovalo plán postupného zvyšování úrokových sazeb, s nímž začala v prosinci, zatím ale dalším krokem nenavázala.

Útlum ekonomiky komentoval i prezident Barack Obama. Na páteční tiskové konferenci prohlásil, že americká ani světová ekonomika nerostou tak rychle, jak by měly. Pomoci prý může zejména americký Kongres, který by podle Obamy měl zvýšit federální minimální mzdu, schválit nové obchodní dohody a zjednodušit daňový systém. Obama také vyzval Kongres, aby schválil zákony proti obcházení daní bohatými jednotlivci i firmami.

Americká ekonomika zpomalila v prvním čtvrtletí celoročně přepočtený růst na 0,5 procenta, což bylo nejpomalejší tempo za poslední dva roky. V předešlém kvartálu rostla ekonomika o 1,4 procenta, výrazně pod loňským celoročním tempem 2,4 procenta.

Nejnovější odhady přitom nečekají, že by ekonomika na jaře výrazně oživila ze zimního útlumu, jako tomu bylo v předešlých dvou letech. Newyorská pobočka Fedu dnes předpověděla, že ve druhém čtvrtletí poroste hrubý domácí produkt USA jen o 0,8 procenta