1. Co znamená rozhodnutí vedení OKD? Když firma míří do insolvence, znamená to, že končí?

Ideálním cílem reorganizace, o kterou OKD ve středu požádala v insolvenčním návrhu, je očistit firmu od dluhů a do budoucna zajistit její efektivnější fungování. Představenstvo hovoří o snaze "zachovat zaměstnanost, provoz podniku, v co nejvyšší míře postupně uspokojit své věřitele a vytvořit životaschopnou společnost".

Realita ale může být jiná a každopádně bude zřejmě hodně bolet. K omezování těžby a postupnému propouštění míří OKD už delší dobu a je jen otázkou, jak rychle k tomu dojde.

Nicméně samotný insolvenční návrh neznamená, že by firma okamžitě přestala fungovat a už neměla žádné peníze na provoz. "Podnik bude dál v obvyklém provozu a v dolech se bude normálně těžit," říká mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

"Insolvence je nepříjemná v tom, že v ní prakticky nastane rozprodej majetku, což může znamenat ukončení provozu," řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. OKD dluží podle insolvenčního návrhu více než 17 miliard korun a má nejméně 650 věřitelů, kteří se teď začnou do insolvenčního řízení hlásit a spolurozhodovat v něm o dalším osudu firmy. Majetek OKD přitom podle návrhu nedosahuje ani sedmi miliard korun. I proto jsou analytici skeptičtí, pokud jde o úspěšnou reorganizaci OKD.

Z pohledu zaměstnanců může být ale insolvence – alespoň dočasně – obecně lepší než dosavadní stav. Insolvenční správce jmenovaný soudem (respektive dohled věřitelů) totiž může firmu ochránit před případnými nevýhodnými kroky ze strany vlastníků. "Horníci zcela jasně řekli, že chtějí do insolvence. Chtějí se odříznout od těch, co nás vysávají, to znamená NWR a AHG. Říkali, že chtějí být samotné OKD bez těch vyžírek," řekl předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík ke středečnímu protestu několika desítek zaměstnanců.

2. Co teď bude dál?

O návrhu rozhodne Krajský soud v Ostravě. Podle jeho mluvčí se tak může stát během několika dní, ale i za několik týdnů. "Soud nejdříve posuzuje, jestli návrh splňuje formální náležitosti. Pokud ano, pak soud posuzuje návrh věcně. Rozhoduje se většinou rychle," řekla mluvčí soudu Lucie Olšarová.

V případě, že soud pošle firmu do úpadku, následně rozhoduje o způsobu, jakým se bude řešit. To může trvat týdny. Možnosti jsou dvě: buď reorganizace, která je šetrnější a právě proto ji vedení OKD navrhuje – věřitelský výbor by schvaloval plán předložený dlužníkem a následně by se postupovalo podle tohoto plánu. Obecně horší variantou je konkurz, při němž má konkurzní správce za úkol zpeněžit, co jde, aby co nejvíce uspokojil nároky věřitelů.

3. Dostávají zaměstnanci OKD výplatu?

Ano. "Momentálně jsou mzdy placeny v celé výši. Management OKD už prohlásil, že jsou připraveny peníze na výplatu k 13. květnu a že není problém se mzdou za měsíc duben," potvrdil HN předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík. Firma má nyní zhruba 9800 kmenových pracovníků.

"Nemáme v tuto chvíli dostatek finančních prostředků pro úhradu našich nevyrovnaných dlužných částek, nicméně během května bychom za běžného chodu měli obdržet platby od našich odběratelů, které by měly být dostatečné ke krytí minimálně nezbytných výdajů pro pokračování denního provozu včetně neuhrazených výplat zaměstnancům," uvedl k aktuální situaci v OKD generální ředitel firmy Dale Ekmark.

4. Co bude dál s těžbou?

Těžba zatím pokračuje zcela stejně jako před podáním insolvenčního návrhu. "Insolvence nemusí nezbytně znamenat konec těžby. Firma tím oznamuje, že není schopna proplácet faktury, mzdy, úroky, splátky. Nicméně asi všichni tušíme, že pokud těžba neskončí hned poté, co soud vyhlásí insolvenci, nakonec se přestane těžit určitě," uvedl analytik společnosti Chytrý Honza František Bostl.

Součástí reorganizačního plánu navrhovaného OKD je ukončení činnosti na Dole Paskov na přelomu let 2016 a 2017 a v lokalitě Lazy do konce roku 2018. Stejně tak se postupně ukončí těžba na dolech ČSM a Darkov.

Pokračování těžby může zajistit i případný nový majitel OKD. Zájem už dříve avizovali dva miliardáři. Obchodník s uhlím Petr Paukner řekl, že je ochotný spolu s Petrem Otavou a Martinem Ulčákem doly koupit a některé z nich pět let provozovat. Podmiňoval to ale právě insolvencí a očištěním firmy.

Návrh na odkup firmy současným majitelům poslal i slovenský investor a "nájezdník" Pavol Krúpa, který nyní v NWR drží podíl 3,44 procenta. Lidové noviny také psaly o možné alianci: Krúpa by se v ní zjednodušeně řečeno staral o finance a Paukner o uhlí.

5. Kdo je vlastně majitelem OKD?

Největším akcionářem je od letošního února skupina Ad Hoc Group (AHG). Došlo k tomu poté, co se podnikatelé Zdeněk Bakala a Peter Kadas vzdali polovičního podílu v NWR, mateřské společnosti OKD. Skupinu AHG tvoří tři nadnárodní investiční společnosti Ashmore Investment Management Limited, M&G Investment Management Limited a Gramercy Funds Management LLC.

Jací lidé za touto skupinou skutečně stojí, se ale neví. Podle mluvčího AHG Romana Paříka jsou to mezinárodní institucionální investoři, kteří mají zkušenosti s dlouhodobou podporou podniků, které potřebují stabilizovat, restrukturalizovat a rozvíjet. Právě investoři z AHG už podle Paříka "drží OKD tři roky nad vodou". 

6. Proč je na tom OKD tak špatně?

Na OKD tvrdě dopadly klesající ceny uhlí, které jsou na polovině cen před pěti lety. Těžba je pro ni ztrátová i přes úsporná opatření. Podle analytiků je ale příčinou jejích problémů i vysoké zadlužení.

7. Co bude dál se zaměstnanci OKD?

Jisté je, že dobré vyhlídky nemají. I kdyby firma prošla úspěšnou reorganizací, k výraznému propouštění stejně dojde. Vedle samotných zaměstnanců OKD jde také o firmy, které jsou na byznys těžební společnosti navázány.

Zmírnit následky propouštění se snaží i vláda. Shodou okolností právě dnes by měli poslanci schvalovat její návrh na předčasné penze pro všechny horníky, kteří odpracovali více než 3300 směn. Ti by mohli do řádného důchodu odcházet již v 58 letech. Opatření se týká zhruba 3500 horníků z OKD.

Jedná se také o vyrovnávacím příspěvku. Propuštění horníci by podle plánu ministerstva průmyslu mohli dostávat měsíčně ke zmírnění sociálních dopadů útlumu těžby osm tisíc korun, ostatní zaměstnanci sedm tisíc korun. Ti, kteří pro firmu pracovali méně než čtyři roky, by na podporu měli nárok tři měsíce, za každý další rok by se prodloužila o tři měsíce na maximálně tři roky.

Podle ministra průmyslu Jana Mládka jsou připraveny jednat i Státní báňská správa a státní podnik Diamo. Ministr například znovu navrhne, aby Diamo přijalo 150 horníků se základním vzděláním starších 55 let na rekultivační práce. Vláda připravuje také rekvalifikační programy. Přímo u OKD by měl fungovat mobilní úřad práce. Počítá se s využitím financí z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

A o slovo se hlásí i soukromé firmy, jimž chybějí zaměstnanci. Členské firmy Svazu průmyslu a dopravy jsou připraveny zaměstnat tisíc lidí z OKD, oznámil místopředseda svazu Radek Špicar.

Podle ministryně práce Michaely Marksové by propuštění horníci mohli například díky příspěvku na dopravu dojíždět z Moravskoslezského kraje do východočeských Kvasin, kde se vyrábějí škodovky. Jedná se podle ní i o ubytování.

Projekty na pomoc propouštěným zaměstnancům OKD, pokud je vláda schválí, by státní pokladnu vyšly na víc než 2,6 miliardy korun.

8. Co chtěli vlastníci OKD po státu?

%insert_attachment[59500990] priloha.html%

Investorská skupina AHG od únorového převzetí NWR tlačila na vládu, aby jí finančně pomohla, respektive aby ztrátový podnik koupila. Mládek řekl, že za samotné akcie firma požadovala 120 milionů eur (asi 3,2 miliardy korun). "Nedovedu si představit, že by vláda tuto koupi bezcenných akcií odsouhlasila," dodal. Společnost OKD na sebe podala insolvenční návrh poté, co vláda přímou finanční pomoc opakovaně odmítla.

Premiér Bohuslav Sobotka i ministr průmyslu Jan Mládek v úterý zopakovali, že vláda necítí odpovědnost za firmu OKD, ale za její zaměstnance. Konkrétní kroky má ve středu ráno projednat rozšířené předsednictvo vlády a poté vláda jako celek.