Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v dubnu třetí měsíc v řadě zhoršily. Index PMI klesl z březnových 54,3 bodu na dubnových 53,6 bodu. Jde tak o nejpomalejší tempo celkového zlepšení podnikatelských podmínek v české výrobě od prosince 2014. Uvedla to v pondělí společnost Markit Economics. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. Předělem mezi růstem a poklesem je hranice 50 bodů.

"První sada údajů za druhé čtvrtletí poskytuje další důkaz toho, že rozvoj českého výrobního sektoru od začátku roku povolil. PMI se nicméně držel nad dlouhodobým trendem 52,9 bodu, zaměstnanost stále solidně rostla a dále se zvyšovala i rozpracovanost," uvedl vedoucí ekonom u společnosti Markit Trevor Balchin.

Za poklesem indexu tak byl slabší růst výroby, nových zakázek i zásob. Tempo růstu výroby i nových zakázek bylo navíc v dlouhodobém kontextu podle společnosti Markit podprůměrné. Nové exportní zakázky sice rostly 35. měsíc v řadě, růst byl ale za toto období nejpomalejší. "Slabší růst výroby a nové práce vedl v dubnu k nejpomalejšímu zvýšení nákupní aktivity za šest měsíců," uvedla společnost.

Aktivita ve zpracovatelském průmyslu sice podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče napříč středoevropským regionem roste, ale duben je v letošním roce v tomto ohledu podprůměrný. "Zpomalení tempa růstu nových objednávek je patrné nejen v tuzemském průmyslu, ale také u zpracovatelů v Maďarsku a Polsku," uvedl.

Navíc podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské se český průmysl potýká s vysokou srovnávací základnou, kterou překonává těžce. Vyhlídky na růst průmyslové aktivity se ale podle ní mohou v následujících měsících zlepšit. "Obavy ze zpomalení globální ekonomiky se snížily, jak naznačují průzkumy mezi výrobci v Německu," upozornila. Index nákupních manažerů Německa se v dubnu vyhoupl na tříměsíční maximum, dodala.