Ať už jsou to výrobci notebooků, smartphonů nebo elektromobilů včele se samotným Elonem Muskem a jeho Teslou, všichni se předhánějí v tom, kdo na trh přinese baterii s co možná nejvyšší výdrží. Štafetu zatím jednoznačně vedou lithiové baterie, česky známé také jako "lionky". Jejich vůdčí úlohu by ale mohla nahradit nová baterie, kterou náhodně vynalezli vědci z Kalifornské univerzity. Namísto obvyklých materiálů použili zlatá nanovlákna. Objev má zatím jednu podstatnou vadu, vědci netuší, jak celé zařízení vlastně funguje.

Nová baterie má až 400násobnou výdrž oproti stávajícím. V důsledku to znamená, že její životnost by byla delší než životnost notebooků, elektromobilů, nebo dokonce vesmírných lodí, kterým by případně poskytovala energii. Nová baterie zvládla vybití a následné nabití 200tisíckrát za sebou, aniž by se to nějak výrazně podepsalo na jejím výkonu, píše se ve studii zveřejněné kalifornskými vědci.

Původně šlo v experimentu o poměrně rutinní úkon - vědci chtěli nahradit tekutý elektrolyt, který se nachází v klasické lithiové baterii, elektrolytickým gelem. Jedním z problémů současných lithiových baterií je to, že tekutý elektrolyt může vést v případě zkratu k prudkému ohřátí baterie a následné explozi. Lithium je obecně velmi reaktivní kov.

Vědci proto vzali zlatá nanovlákna, která jsou tisíckrát tenčí než lidský vlas, obalili je oxidem manganu a následně pokryli vrstvou elektrolytického gelu. Pak došlo k reakci mezi gelem a oxidem, což vytvořilo ochranný obal kolem vláken, jenž zamezí jejich opotřebování, uvádí studie. S podobným mechanismem v minulosti experimentovala řada týmů po celém světě, ovšem žádný z nich nedošel k tak zajímavému výsledku.

Když tým kalifornských vědců zařízení nabil a vybil po pětitisící a nepozoroval žádné opotřebení nebo snížení schopnosti udržet energii, uvědomil si, že se tu děje něco mimořádného. Současné nejlepší lithiové baterie jsou po takovém množství použití zcela k ničemu. Ve skutečnosti jsou dnešní baterie prakticky nepoužitelné už po několika stovkách cyklů nabití a vybití.

Zlato je drahé, ale cena lithia prudce roste

"Bylo to šílené," řekl vedoucí týmu Reginald Penner. "Těch cyklů bylo v řádech desítek tisíc, ale s baterií se vůbec nic nestalo. Její kapacita zůstala stejná," dodal pro australský server Popular Science. "Vůbec nevíme, jak je to možné," přiznal Penner s tím, že zatím nedokáže vysvětlit, jak celý mechanismus vůbec funguje.

Vědci nicméně uvádějí, že současné zařízení ještě není plnohodnotná baterie. S ohledem na to, že stále netuší, jak to celé funguje, upozorňují, že výsledná baterie by již takovou efektivitu mít nemusela.

Je zde ovšem i ekonomická stránka věci. I když nanovlákna dosahují jen velikosti bakterií, stále jsou ze zlata, které je drahým kovem. Na druhou stranu lithium také nepatří k nejlevnějším prvkům. Jeho cena navíc kvůli poptávce ze strany výrobců elektromobilů neustále roste. Na čínské burze se tak lithium dostalo přes hranici 23 tisíc dolarů za tunu.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

V roce 2016 vzrostla jeho cena oproti loňskému průměru již o 46 procent. Na změnu na globálním automobilovém trhu se již připravují i těžařské společnosti. "Děje se tu zásadní obrat," komentoval pro Bloomberg situaci na trhu s lithiem generální ředitel korporace General Mining s tím, že do července zahájí vývoz lithia z dolů v západní Austrálii.

Změna by mohla nejvíce pomoci Chile a Srbsku, kde se lithium těží v největších objemech. První jmenovaná země má dokonce největší zásoby tohoto kovu na světě. Poptávku po elektromobilech a tím pádem i po lithiu by mělo zvýšit i středeční rozhodnutí Německa, že bude dotovat nákup vozů s elektrickým pohonem prémií ve výši čtyř tisíc eur, tedy 108 tisíc korun.

Cena zlata se ve středu pohybuje kolem 1248 dolarů za troyskou unci (31 gramů).