Evropská centrální banka (ECB) nechala na čtvrtečním zasedání svou měnovou politiku po březnovém výrazném uvolnění beze změn, základní úroková sazba zůstala na nule.

Šéf banky Mario Draghi na následné tiskové konferenci oznámil, že avizované nákupy firemních dluhopisů vydaných nebankovními společnostmi v eurozóně zahájí banka v červnu.

Opatření mají podpořit růst spotřebitelských cen a ekonomiku eurozóny. Inflace v zemích s eurem by se ale podle Draghiho mohla v příštích měsících opět vrátit do záporného pásma.

"Míry inflace by v následujících měsících mohly být opět záporné, než v druhé polovině roku 2016 oživí," uvedl Draghi. Další zotavování inflace očekává v příštím roce.

Pokud jde o hospodářský růst eurozóny, stále přetrvává nebezpečí, že vyhlídky růstu by se mohly zhoršit. "Nejistoty přetrvávají a týkají se především vývoje ve světové ekonomice a geopolitických rizik," uvedl také Draghi.

Zopakoval, že banka bude v případě nutnosti jednat a použije všechny nástroje, které má k dispozici.

ECB na březnovém zasedání snížila všechny své úrokové sazby na rekordní minima, posílila program nákupů dluhopisů a nabídla bankám další levné úvěry. Snaží se tím podpořit slabou ekonomiku eurozóny a zvýšit inflaci, která je už dlouho na nepřijatelně nízké úrovni.

Základní sazbu ECB snížila v březnu na nulu z dosavadních 0,05 procenta a depozitní sazbu, kterou dává komerčním bankám na úložky, srazila hlouběji do záporného pásma na -0,4 procenta.

Program nákupů dluhopisů zvýšila na 80 miliard eur měsíčně (2,2 bilionu korun) ze 60 miliard eur, a sdělila, že do programu budou zahrnuty vedle státních dluhopisů nově i firemní dluhopisy.

Banky v eurozóně budou také moct využít nového čtyřletého programu levných úvěrů. I ten se rozběhne v červnu.

Politika levných peněz ale vyvolala kritiku některých německých představitelů. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble tento měsíc prohlásil, že rekordně nízké úrokové sazby ECB způsobují "mimořádné problémy" německým bankám i důchodcům. Politika ECB by rovněž mohla podkopat podporu Němců pro evropskou integraci, dodal ministr.

Připojil se tím ke stále silnější kritice, která na adresu ECB zaznívá z tábora německých konzervativních politiků. Někteří z nich už otevřeně požadují, aby Draghiho nástupcem byl Němec.

Draghi se ve čtvrtek podle očekávání proti vlně kritiky ohradil. Upozornil, že ECB je nezávislá a řídí se zákony, nikoliv politiky.

"Máme mandát zachovávat měnovou stabilitu v celé eurozóně, nikoliv pouze v Německu," řekl novinářům. Extrémně uvolněná měnová politika ECB podle něj za současného stavu světové ekonomiky není neobvyklá. O další možnosti podpory ekonomiky, totiž přímé distribuci peněz mezi obyvatele eurozóny, se však ve čtvrtek v ECB nehovořilo, řekl také Draghi. Šéf ECB již dříve k nevoli některých německých představitelů označil tuto možnost podpory za velmi zajímavý koncept.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek prohlásila, že kritika rekordně nízkých úrokových sazeb ECB je v Německu legitimní. Zároveň ale hájila nezávislost banky v určování měnové politiky. "ECB je ve svých opatřeních nezávislá," řekla kancléřka. Debata o úrokových sazbách v Německu je legitimní, "nemělo by se to ale zaměňovat se zasahováním do nezávislé politiky ECB, kterou podporuji", sdělila po setkání s nizozemským premiérem.

ECB podporuje ekonomiku eurozóny přílivem nových peněz už celý rok, výsledky programu jsou ale stále sporné. Eurozóna v únoru spadla poprvé od loňského září do deflace, v březnu zůstaly spotřebitelské ceny v meziročním srovnání beze změny. Cílem ECB je mít inflaci těsně pod dvěma procenty.