Kamiony by v budoucnu mohly křižovat Evropu bez řidičů. Do Nizozemí ve čtvrtek úspěšně dorazily automaticky řízené konvoje v rámci projektu European Truck Challenge 2016. Jedná se o historicky první mezinárodní pokus svého druhu. O akci informovala organizace European Truck Platooning (ETP) na svých webových stránkách.

Projekt, kterého se zúčastnilo šest evropských výrobců kamionů, běží pod záštitou nizozemského ministerstva infrastruktury a životního prostředí.

Řidič v prvním voze určuje směr a rychlost, kamiony za ním se mu automaticky přizpůsobují. Vozidla si mezi sebou udržují vzdálenost kolem 13 metrů a jsou propojena přes wi-fi signál, díky kterému mohou synchronně brzdit i zrychlovat. V kamionech byli po celou dobu přítomni řidiči, ale do budoucna se počítá pouze s jedním řidičem v prvním voze.

Platooning

Systém jízdy kamiónu v těsném závěsu za sebou díky synchronnímu brždění.

Vozy spolu komunikují přes wi-fi signál a řídí se dle prvního kamionu.

Výhodou je bezpečnost, snižování spotřeby paliva i vypouštění emisí a více prostoru na dálnicích.

"Výsledky zkoušky vypadají slibně, tento projekt otevírá dveře dalšímu testování a zkoušení automaticky řízených vozů," řekla nizozemská ministryně infrastruktury a životního prostředí Melanie Schulzová po příjezdu kamionů.

"Úspěch pomůže mně a mým kolegům v jednání učinit samořízenou dopravu realitou."

Autoři projektu chtějí touto akcí demonstrovat možnosti evropské dopravy v budoucnu. Shluk kamionů do kolony s minimálními rozestupy má navýšit kapacitu dálnic, redukovat počet dopravních nehod a snížit spotřebu pohonných hmot. Podle ETP se množství spotřebovaného paliva sníží zhruba o desetinu.

Během zkoušky vyjely kolony z šesti různých míst. Nejdelší trasu urazily vozy společnosti Scania, které ze Švédska najely přes 2000 kilometrů. Zkoušky se zúčastnily i firmy DAF Trucks, Iveco, MAN, Volvo a Daimler Trucks.

V kamionech seděli během celé cesty řidiči, kteří převzali řízení na úsecích mimo vysokorychlostní komunikace a při ztíženém provozu.

Cílovým místem byl nizozemský přístav Rotterdam.

Zkoušení systému je teprve na začátku a prozatím jsou tedy řidiči ve vozech zapotřebí. V rámci snižování nákladů je ale jedním z cílů nových logistických postupů přejít na plnou automatizaci. V budoucnu by tedy mohl být pouze jeden řidič v předním voze. Mluvčí ETP na dotaz HN uvedl, že dosud nezaznamenali jedinou obavu, že by systém mohl připravit řidiče o práci.

V Česku je situace podobná. "Těmto novým technologiím jsme velmi nakloněni, protože se v zemi potýkáme s chronickým nedostatkem řidičů. V současnosti je to otázka legislativy a technologií, ale předpokládám, že v horizontu deseti let by mohl být platooning v praxi i u nás," uvedl pro HN mluvčí sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Martin Felix.

Autoři projektu také připomínají, že přes devadesát procent dopravních nehod je zaviněno lidským pochybením. Od zavedení automaticky řízených konvojů si tedy slibují bezpečnější silnice. Nedávný incident samořízeného vozidla společnosti Google v Kalifornii ovšem ukázal, že i automaticky naváděné vozy mohou havarovat.

Konvoje kamionů již delší dobu podobně jezdí na australském a americkém kontinentě. Evropský projekt je ale unikátní kvůli technologické komunikaci vozů, díky které mezi sebou mohou udržovat minimální vzdálenost.

Vývojem aut bez řidiče se zabývá řada firem, mimo jiné i výrobce elektromobilů Tesla Motors. Software v jejích autech už nyní prakticky umožňuje na dálnici a v méně hustém provozu jízdu bez řidiče. Firmy ale často naráží na legislativní omezení, která ve většině zemí zatím neumožňují vozidla nasadit do běžného provozu.