Vedle Jiřího Rusnoka je druhým členem bankovní rady ČNB, který nezatracuje zavedení záporných sazeb v Česku. Nástroj, jenž zvýhodňuje dlužníky a postihuje věřitele, ale podle Lubomíra Lízala zatím není na stole. Centrální banka jej podle něho může využít, až bude chtít přestat oslabovat korunu a zároveň bude vědět, že české měně hrozí příliš prudké posílení.

Lubomír Lízal

Absolvent Elektrotechnické fakulty ČVUT získal v roce 1998 doktorát z ekonomie na pražském institutu CERGE a od roku 2006 je docentem. Účastnil se studijních pobytů v USA a Nizozemsku.

Od roku 1993 působí v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a od roku 1998 učí v CERGE. V letech 1994 až 2000 pracoval jako externí konzultant pro Světovou banku. V únoru 2011 byl jmenován na šest let do bankovní rady ČNB.

 

HN: Co říkáte debatě o použití negativních sazeb v Česku? Není přehnaná?

Myslím, že trošku ano. Já ale vycházím z toho, že kurzový závazek je strategický nástroj, zatímco negativní sazby jsou pro mě spíše nástrojem taktickým, který má jiné použití. Proto si myslím, že v roce 2013 nemělo smysl o negativních sazbách uvažovat. Domnívám se, že debata o negativních sazbách je poměrně zmatečná, protože se způsob jejich současného využití v zahraničí bere jako jednoznačné vodítko pro užití u nás.

HN: Proč je nazýváte taktickým nástrojem?

Myslím tím, že je v našem případě použitelný ve spojitosti s opuštěním kurzového závazku. Pokud budu vycházet z našich odhadů, mělo by k tomu dojít zhruba za rok. Ale jaká situace bude za rok, je hodně diskutabilní. Můžu mít řadu scénářů, kde negativní sazby hrají roli, ale také řadu scénářů, kdy jsou úplně zbytečné.

HN: Měly by tedy hlavně v okamžiku odchodu ze závazku odrazovat spekulativní kapitál?

To si také nemyslím. Situace v okamžiku odchodu ze závazku bude určena jednak rozdílem inflace u nás a v eurozóně a jednak rozdílem v úrokových sazbách. Takže mám čtyři proměnné, o kterých můžu uvažovat, a scénářů, které jsem schopen namalovat, je tolik, že to nemá smysl rozebírat. Ale celkem reálně může nastat situace, kdy domácí výhled inflace bude opodstatňovat vystoupení z kurzového závazku. Musím počítat i s alternativou, že úrokový diferenciál bude příliš vysoký na to, aby se ze závazku dalo vystoupit bez negativních sazeb. To znamená, že vnější ekonomické podmínky budou takové, že úrokový diferenciál bude příliš velký na to, aby nemohlo dojít k nežádoucímu posílení kurzu koruny právě kvůli spekulaci na diferenciál. Ale zase nevím, jestli trh s korunou bude překoupen, nebo ne. Těch neznámých je tam mnoho. Faktem je, že teď jaksi požadujeme a počítáme účet, aniž by hostinský přinesl jídlo.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se