Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 procenta, tedy stejným tempem jako v předchozích třech měsících. Meziroční růst mírně zpomalil na 1,5 procenta z 1,6 procenta ve třetím čtvrtletí.

Uvedl to v pátečních rychlých odhadech statistický úřad Eurostat. Údaje jsou v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters a naznačují, že Evropská centrální banka přistoupí k dalšímu uvolnění měnové politiky.

V celé Evropské unii hrubý domácí produkt stoupl mezičtvrtletně rovněž o 0,3 procenta po zvýšení o 0,4 procenta ve třetím kvartálu. Meziročně HDP mírně zpomalil na 1,8 procenta z 1,9 procenta.

Podle ekonomů nejnovější údaje ukazují, že růst není dostatečně silný na to, aby zvýšil inflační tlaky a aby se inflace dostala k cíli Evropské centrální banky, tedy těsně pod dvě procenta. V lednu inflace v eurozóně činila 0,4 procenta. "I nadále si myslíme, že bude potřeba další uvolnění měnové politiky," řekl agentuře Reuters ekonom ABM Amro Nick Kounis s tím, že další kroky by ECB mohla představit nejdříve v březnu. Nicméně potřebné jsou podle Kounise také také další fiskální stimuly ve formě veřejných investic v zemích, které na to mají manévrovací prostor, a také širší strukturální reformy.

V největší ekonomice eurozóny, v Německu, růst rovněž zůstal na 0,3 procenta. Ve Francii zpomalil na 0,2 procenta a v Itálii na 0,1 procenta. Čtvrtá největší ekonomika, Španělsko, vzrostla o 0,8 procenta. V Řecku a Finsku HDP ve čtvrtém čtvrtletí klesl.

Za celý loňský rok se HDP zemí platících eurem zvýšil o 1,5 procenta a v rámci celé EU o 1,8 procenta.