Navrhované snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na sudové pivo a nealkoholické nápoje v restauracích z 21 na 10 procent připraví státní rozpočet o 225 milionů korun ročně. Odhaduje to náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillerová. Výpadek DPH přitom bude vyšší, ale částečně jej kompenzuje zvýšený výběr daní z příjmů – ministerstvo věří, že hospodským pomůže k vyšším ziskům.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) připustil, že jeho návrh je mimo jiné marketingovým tahem, který má podpořit projekt elektronické evidence tržeb. "Mohou si zvýšit marži až o 250 korun denně, počítáme-li sto piv za den v průměrné restauraci," upřesňuje. Záleží pak na podnikatelích, zda to promítnou do nižší ceny pro zákazníky.
Babiš připomněl, že zmíněných 250 korun už za jediný den může podnikatelům zaplatit měsíční náklady na připojení k internetu nutné k elektronické evidenci tržeb - pokud jej dosud neměli.
Nižší daň na pivo uplatňuje Rumunsko, společně s vínem také Chorvatsko, připomněla Schillerová. Dodala také, že Evropská unie zařazení piva do snížené sazby umožňuje, pokud jde o službu, a ne zboží.
Snížená 15procentní sazba DPH se v roce 2014 podílela na celkovém výběru této daně zhruba jednou třetinou, uvedl Babiš. Druhá snížená sazba ve výši 10 procent funguje až od roku 2015.
Součástí návrhu na zavedení elektronické evidence tržeb bylo už dříve snížení DPH u jídla a nealkoholických nápojů v restauracích z 21 na 15 procent, s návrhem zařadit pivo do 10procentní sazby přišel Babiš dodatečně až na konci minulého týdne. Chce tím pomoci podnikům, které nevaří jídlo.
"Jsem rád, že návrh vzbudil diskusi. Není pravda, že podporuji alkoholismus – spotřeba sudového piva v posledních letech mírně klesá, lidé místo toho více konzumují lahvové, zřejmě doma," dodává Babiš. O návrhu chce jednat na pondělní koaliční radě.
Ministr financí svým návrhem zaskočil i koaliční partnery. "Návrh ministra Babiše je marketingovým tahem na podporu elektronické evidence tržeb, myslím, že ten důvod je zřetelný a je tu určitá souvislost s tímto zákonem," reagoval na konci minulého týdne premiér Bohuslav Sobotka s tím, že každá daňová změna by měla projít důkladnou diskusí.
"Je to hodně populistický návrh, opravdový výkop z čistého nebe, s nikým to nekonzultoval," stěžoval si také místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Česko má nyní tři sazby DPH. Základní činí 21 procent. Snížená 15procentní sazba se uplatňuje hlavně na na potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu a ubytovací služby. Obě sazby stouply od roku 2013 o jeden procentní bod v souvislosti se startem druhého pilíře důchodového systému, mělo jít o kompenzaci výpadku příjmů ze státního důchodového systému.
Poté co současná vládní koalice druhý pilíř zrušila, chtějí ODS a TOP 09 vrátit sazbu na předchozí úroveň. Koalice to odmítá a argumentuje mimo jiné tím, že od roku 2015 zavedla druhou sníženou sazbu ve výši 10 procent na léky, knihy, dětskou výživu a suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií.
Babiš v úterý také uvedl, že jeho návrh na nižší daň pro pivo a nealkoholické nápoje je mimo jiné krokem k postupnému sjednocení obou snížených sazeb DPH na deset procent. To by prý bylo v souladu s koaliční smlouvou. Ta ovšem jen obecně uvádí, že na zavedení elektronické evidence tržeb a další opatření k lepšímu výběru daní "bude navázán pokles snížené sazby DPH". Do programového prohlášení vlády se pak už nedostala ani tato zmínka.
