Čeští řemeslníci si stěžují, že své umění nemají komu předat. Mladých, kteří mají zájem "živit se rukama" a věnovat se například kovařině, obrábění nebo floristice, rok od roku ubývá.
Zatímco před patnácti lety získalo řemeslné oprávnění více než 24 tisíc lidí za rok, dnes číslo kleslo na necelých deset tisíc. Lidé ovládající řemesla navíc stárnou. "Když se podíváme jen na věkovou strukturu lidí pracujících v agrárním sektoru, dnes je 40 procent těch, kteří jsou starší padesáti let. Takže nás musí logicky zajímat, co tady bude za deset let, jak zvládneme velkou personální proměnu, která úzce souvisí s řemeslnými obory," řekl ve čtvrtek ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) na zahájení řemeslného veletrhu v pražských Letňanech.
Zástupci řemeslných organizací vidí cestu ve vzdělávání už od základních škol. Volají proto po znovuzavedení povinných pracovních dílen.
"Ze škol zmizely hodiny, kde měly děti možnost seznámit se s různými pracemi. Hrabat záhonky, pilovat v dílně poličky… Dnes pomalu neví, co je to šroubovák. Tato republika potřebuje do budoucna vzdělané hlavy a šikovné ruce," míní Zdeněk Slavata z Kovářského společenstva.
Podle nedávné analýzy Asociace malých a středních podniků jsou nejvyhledávanějšími řemeslníky instalatéři, topenáři, kosmetičky, malíři nebo elektrikáři.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
O zavedení povinných dílen prý Jurečka s ministryní školství Kateřinou Valachovou jedná.
"Je to významná věc, o které by se nemělo pouze mluvit, ale do konce volebního období bychom ji měli uskutečnit," nechal se slyšet.
Náměstek ministryně Ivo Krýsa navíc doplňuje, že je připravená nová část takzvaného rámcového vzdělávacího programu, který školám určuje, co mají děti učit. Jmenuje se "člověk a svět práce" a nabízí školám několik tematických bloků, ze kterých si vyberou minimálně jeden, který budou učit povinně. Jde například o práci s drobnými materiály, konstrukční činnosti nebo pěstitelské práce.
Podle Jurečky je rovněž důležité, aby lidé, kteří se rozhodnou řemeslu věnovat, měli kvalitní vzdělání. "Máme přímou finanční podporu, kterou dáváme na studenty, kteří přijdou na praxi, a jsme připraveni otevřít nabídku, aby u nás školy mohly čerpat peníze na pořizování pomůcek," uvedl.
Krýsa ale upozorňuje, že je třeba zvýšit prestiž řemesel i tím, jak se budou ve společnosti prezentovat. "Je potřeba, aby se děti ve volbě své budoucí kariéry nerozhodovaly jen podle toho, co na ně takzvaně zbylo," řekl. Asociace malých a středních podniků proto letos zahajuje velkou kampaň, která má řemeslům dodat na vážnosti.
"Řemeslo není jen nostalgická vzpomínka na dědečky, kteří něco tvořili, není to jen minulost, ale současnost, moderní technologie," míní předseda Karel Havlíček.
Ministr průmyslu a obchodu navíc přislíbil snížit hlavně drobným podnikatelům administrativní zátěž.
Do budoucna by podle něj mělo být snazší získat stavební povolení, založit firmu a vyplnit daňové přiznání.
V Česku je v současnosti 917 tisíc lidí s živnostenským oprávněním, což je 27,8 procenta všech živnostníků. Zatímco počet nových řemeslníků rok od roku klesá, přibývá takzvaných hodinových manželů – živnostníků bez odborného vzdělání. "Jejich podíl mezi dodavateli služeb se odhaduje na 20 procent," uvedl Havlíček.
