Velký pátek, který se od letošního roku stal novým státním svátkem, sníží letos výkon ekonomiky o 11,4 miliardy korun, tedy o 1111 korun na jednoho obyvatele. Vyplývá to z analýzy HDP hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka.

"Dny volna mají různé, některé protichůdné dopady. Logicky se méně pracuje, a vzniká tedy méně produkce, přidané hodnoty a HDP. Jsou ale profese, pro které státní svátky buď neplatí, nebo jen omezeně. Záchranná služba či policie by měly fungovat svátek nesvátek. Veřejná doprava sice bývá omezena, nicméně zpravidla také funguje," uvedl Marek.

S některými svátky je podle něj navíc spojena zvýšená spotřeba domácností, ať již se jedná o spotřební zboží trvalejšího charakteru, jako v případě vánočních dárků, nebo o potraviny a nápoje třeba o Velikonocích.

"Podle výsledků ekonometrické analýzy klesá HDP o 0,24 procenta s každým dodatečným dnem volna. Velký pátek nás tedy přijde zhruba na 11,4 miliardy korun, respektive 1111 korun na každého z nás," uvedl.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Velký pátek, připomínající biblické ukřižování Ježíše Krista, se stal od letoška novým státním svátkem. Velký pátek jako součást velikonočních svátků byl státním svátkem i v někdejším Československu.

Zrušen byl za komunistického režimu v roce 1951. Dosud lidé nemuseli do práce o Velikonočním pondělí, spojeným s tradiční pomlázkou. Školáci mají prázdniny i na Velký pátek a jemu předcházející Zelený čtvrtek.

Ministerstvo financí již dříve spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Právě ekonomickými dopady dalšího volného dne argumentovali v minulosti odpůrci rozšiřování státem uznávaných svátků.