V Pekingu v sobotu oficiálně zahájila provoz Asijská banka pro investice do infrastruktury (AIIB), kterou Spojené státy považují za konkurenci pro Světovou banku (SB). Slavnostního ceremoniálu, který vedl čínský prezident Si Ťin-pching, se zúčastnili zástupci 57 členských zemí banky.

Vytvoření AIIB navrhla v roce 2013 Čína, která je největším akcionářem nové instituce. Navzdory negativnímu postoji Washingtonu se členy banky stala i řada spojenců USA, včetně Británie, Německa, Itálie, Austrálie či Jižní Koreje.

AIIB má sloužit pro financování výstavby silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Základní kapitál banky činí 100 miliard dolarů (zhruba 2,5 bilionu korun). Podle agentury Reuters se očekává, že AIIB bude během prvních pěti až šesti let poskytovat úvěry v objemu deseti až 15 miliard dolarů ročně.

Druhým největším akcionářem banky je Indie, následují Rusko, Německo a Jižní Korea. Mezi členy AIIB nepatří Japonsko, které podporuje Asijskou rozvojovou banku (ADB).

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Vytvoření AIIB je podle agentury Bloomberg součástí snahy Pekingu zajistit Číně statut ekonomické mocnosti srovnatelné s USA. Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna označil vznik banky za "další důkaz obnovující se rovnováhy ve světové ekonomice".

Čína je kritikem současného světového finančního systému, kterému podle ní dominují Spojené státy a který prý dostatečně nereprezentuje rozvíjející se země. "Zahájení provozu AIIB představuje krok k multipolárnímu finančnímu systému, který již nebude formován pouze institucemi, jimž dominují Spojené státy," uvedla analytička Sandra Heepová z čínského institutu Merics v Berlíně.

Úspěšné fungování AIIB by podle agentury Reuters bylo pro Peking diplomatickým triumfem. "Založení takovéto banky je relativně jednoduché, její řízení je však obtížné," upozornil nicméně analytik David Loevinger ze společnosti TCW Group.