Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla o 4,7 procenta. Inflace byla naopak výrazně nižší, než očekávala ČNB

Česká ekonomika rostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 4,7 procenta. Poslední odhad statistiků z konce listopadu uváděl pomalejší růst HDP, a to 4,5 procenta. Zpřesněné údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad.

Proti předchozímu čtvrtletí ekonomika stoupla o 0,7 procenta, v listopadu ČSÚ uváděl 0,5 procenta. Statistici odhad zpřesnili kvůli novým údajům za sektor vládních institucí, zejména daní z produktů.

"Zpřesněný údaj o HDP potvrzuje, že české ekonomice se nadmíru daří, a to dokonce i ve světovém kontextu. Ze členských a partnerských zemí OECD, což je organizace sdružující nejvyspělejší ekonomiky světa, rostly ve třetím kvartále rychleji pouze Irsko, Lucembursko, Turecko, Čína a Indie," uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Za celý rok 2015 se tak lze podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče dočkat růstu HDP až 4,5 procenta. V letošním roce se pak ale zpomalí tempo růstu HDP na dvě až 2,5 procenta. "Na rozdíl od roku 2015 již totiž česká ekonomika nebude tažena dočerpáváním finančních prostředků z fondů EU," uvedl.

Ziskovost podniků ve třetím čtvrtletí vzrostla na 50,2 procenta, což je o 0,7 procentního bodu více než před rokem. Reálná spotřeba domácností na obyvatele se meziročně zvýšila o 3,7 procenta, což je o jeden procentní bod vyšší tempo ve srovnání s růstem reálných příjmů.

Průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele byl ve třetím čtvrtletí 22 129 korun, z toho 3682 korun tvořily individuální služby a zboží od vládních a neziskových institucí. Průměrná měsíční spotřeba domácností na obyvatele byla 20 690 korun.

Míra úspor 9,1 procenta byla o 0,1 procentního bodu nižší než před rokem. Míra investic u domácností meziročně poklesla na 8,1 procenta, u nefinančních podniků naopak vzrostla na 32,7 procenta.

Inflace byla nejnižší od roku 2003

Ceny v Česku rostou dál minimálně, přestože se Česká národní banka už dva roky snaží inflaci vytáhnout na dvě procenta.

V prosinci se ceny meziročně zvýšily opět o 0,1 procenta. Ve srovnání s listopadem byly dokonce o 0,1 procenta nižší.

Česká národní banka přitom očekávala prosincovou inflaci o 0,7 procentního bodu vyšší, uvedl to v úterý šéf měnové sekce Tomáš Holub. Důvodem byl především vývoj cen potravin, které v průběhu čtvrtého čtvrtletí loňského roku obnovily svůj meziroční pokles, zatímco ČNB očekávala jejich zrychlující růst. Proti odhadům ČNB také více klesly regulované ceny a ceny pohonných hmot. Opačný vliv měla podle Holuba nepatrně rychlejší korigovaná inflace bez pohonných hmot.

Nízká byla inflace i v celém minulém roce. Průměrný růst cen v roce 2015 činil 0,3 procenta, což je nejnižší tempo růstu cen od roku 2003. Ukazují to úterní čísla Českého statistického úřadu.

"To, že inflace bude nižší, však bylo zřejmé již dříve s tím, jak klesaly ceny ropy a nejedná se tedy o blesk z čistého nebe," hodnotí prosincová čísla analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Pomohlo zlevnění ropy

Za pomalým růstem cen je stejně jako v předchozích měsících klesající cena ropy, která se blíží k 30 dolarům za barel. Díky tomu zlevňují paliva a Evropané dají méně za cestování, v Česku lidé kupovali pohonné hmoty za cenu o 15,1 procenta nižší než před rokem.

"U cen ropy se čekalo, že nakonec přijde obrat a nízká cenová základna cen ropy bude již na konci loňského roku tlačit inflaci vzhůru. Místo toho ale ceny ropy pokračují v dalším poklesu," upozorňuje přitom analytik společnosti CitFin Jiří Šimek.

Kromě toho dál zlevňovaly některé potraviny a nealkoholické nápoje - celkový pokles cen v této kategorii činil 2,6 procenta. Cena jogurtů byla v prosinci o 11,9 procenta nižší než před rokem, máslo o devět procent, jedlých olejů o 5,9 procenta a pekárenských výrobků a obilovin o 1,2 procenta.

"Pokles cen potravin je pro celkovou inflaci zásadní, jelikož tvoří klíčovou část spotřebitelského koše," shrnuje analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.

Dražší alkohol i bydlení

Zdražila naopak zelenina (o 12,7 procenta), těstoviny (meziročně o 3,6 procenta), ryby (o 2,6 procenta), ovoce (o 1,3 procenta) nebo rýže (o 1,1 procenta). K alespoň mírné inflaci v prosinci přispělo i zdražení tabákových výrobků o 6,7 procenta a alkoholu o 1,7 procenta.

Více platili Češi na konci roku i za bydlení - vodné zdražilo o 3,4 procenta, stočné o 2,8 procenta, teplo o 2,4 procenta a čisté nájemné o 1,3 procenta.

Oděvy zdražily o 1,7 procenta, obuv o 5,5 procenta. Ceny dovolených s komplexními službami stouply o 6,8 procenta.

Podle analytiků se inflace bude i v dalších měsících pohybovat mezi nulou a jedním procentem - tedy hluboko pod cílem ČNB. "Na rok 2016 čekáme průměrnou míru inflace 1,3 procenta. Nicméně důležitým předpokladem této prognózy je růst cen ropy," dodává Brožka.

ČNB tak zatím kvůli inflaci nebude mít dál důvod ukončit intervenční režim, v rámci kterého koruna už dva roky nesmí posílit pod 27 korun za euro. "Dle našeho názoru však z důvodu personálních změn v bankovní radě ČNB v polovině tohoto roku stále nelze vyloučit exit v druhé polovině tohoto roku a s ním spojené posílení koruny," uvádí hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Připomíná tak, že letos končí mandát dvěma členům sedmičlenné rady, včetně guvernéra ČNB Miroslava Singera.

Podle hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové teď hlavní nadějí růst inflace může být růst mezd. Řada firem zaměstnancům na přelomu roku v souvislosti s růstem ekonomiky a přibývajícím počtem zakázek již přidala, s růstem mezd počítají ekonomové i v tomto roce. Důvodem je hlavně nutnost získat nebo si udržet kvalifikované zaměstnance, kterých začíná být na českém trhu nedostatek.