Zprávy ze světa peněz a byznysu, které dnes stojí za pozornost:
Praha. Český statistický úřad zveřejní údaje o průměrných mzdách za 3. čtvrtletí 2015.
Praha. Český statistický úřad zveřejní výsledky maloobchodu za říjen 2015.
Praha. Kulatý stůl o připravovaných zákonech o České televizi a Českém rozhlase.
Praha. Konference na téma Odpovídají mzdy výkonu ekonomiky zemí V4?
Praha. Předání ceny Inovace roku.
Praha. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek se setká se slovenským ministrem hospodářství Vazilem Hudákem. Jednat budou o vzájemné hospodářské spolupráci i o problematice stavby plynovodu Nord Stream II.
Brno. Předseda Asociace krajů ČR a jihomoravský hejtman Michal Hašek bude pomocí videokonference jednat s hejtmany o situaci v dopravě a zákonu o zakázkách. Hašek se shodl s premiérem Sobotkou a odbory, že v tendrech na provozovatele autobusové dopravy v regionech se má zohlednit i výše mezd řidičů. Hašek však hejtmanům doporučí, aby nevyhlašovali nová výběrová řízení do doby, než začne platit nový zákon o veřejných zakázkách. Začít platit má v dubnu.
Ostrava. Valná hromada společnosti Vítkovice Holding bude rozhodovat o změnách v představenstvu a dozorčí radě.
Vídeň. Výroční zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Vedle posouzení situace na trhu a jeho dalších vyhlídek bude za 13. člena organizace přijata Indonésie.
New York. Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi vystoupí v Ekonomickém klubu.
Kontrola faktur se nelíbí firmám ani politikům. Změna DPH má přitom začít platit od ledna
Od ledna se spustí největší změny v dani z přidané hodnoty od jejího zavedení v Česku. Proti kontrole faktur se ale začala zvedat vlna odporu firem i politické opozice. Nelíbí se jim, že půl milionu českých plátců DPH bude muset posílat finančním úřadům velmi citlivé údaje. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) je to ale klíčový nástroj proti daňovým únikům a slibuje si, že díky tomu za rok vybere na daních deset miliard korun navíc.
Podle průzkumu společnosti Deloitte jen 27 procent z 250 oslovených firem říká, že je na změny připraveno. Jako jeden z hlavních problémů podniky vidí to, že finanční správa dosud nevydala konečnou podobu pravidel. "Takže se stále přesně neví, co se má na který řádek hlášení vyplňovat," říká daňový expert Jaroslav Beneš ze společnosti Deloitte.
PPF vytěsnila menšinové akcionáře z Cetinu. Za akcii jim nabídla 172,4 koruny
Investiční skupina PPF ve čtvrtek na valné hromadě prosadila vytěsnění menšinových akcionářů telekomunikační společnosti Cetin, která vznikla oddělením od O2. Dostanou 172,4 koruny za jednu akcii. Vyplývá to z hlasování akcionářů. Kvůli dotazům a žádostem o vysvětlení menšinových akcionářů se valná hromada protáhla na více než sedm hodin.
Akcie všech ostatních akcionářů mají přejít na takzvaného hlavního akcionáře, kterým je společnost PPF A4. Ta nyní vlastní zhruba 95 procent Cetinu. Vytěsnění minoritních akcionářů je podle analytiků dlouho očekávaný krok PPF. Celkem by měla za odkup akcií dát pět miliard korun. PPF podle dosavadních ujištění naopak neuvažuje o vytěsnění akcionářů operátora O2, kde rovněž vlastní výraznou majoritu.
ECB se žene za inflací. Prodloužila kvantitativní uvolňování
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek dál snížila svou depozitní sazbu a prodloužila program nákupů dluhopisů, aby podpořila ekonomický růst a zvýšila neustále nízkou inflaci v eurozóně. Oba tyto kroky však finanční trhy vyhodnotily jako málo důrazné, což vedlo k prudkému posílení kurzu eura a výraznému poklesu cen akcií a dluhopisů.
ECB rozhodla, že dluhopisy bude nakupovat minimálně do konce března 2017 proti dosavadnímu konečnému datu září 2016. Banka od letošního března v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun) měsíčně.
Šéf ECB Mario Draghi oznámil, že banka bude kromě státních dluhopisů nakupovat rovněž obligace komunálních a regionálních subjektů, celkový objem nákupů ale zůstane stejný. Příjmy ze splácených dluhopisů bude reinvestovat do dalších nákupů; to je další nové opatření, které podle Draghiho reálně prodlouží nákupy aktiv za horizont března 2017.
Ceny ropy rostou. Spekuluje se, že OPEC se připravuje na stabilizaci trhu
Světové ceny ropy ve čtvrtek vzrostly o více než čtyři procenta a oživily z blízkosti minim za šest a půl roku. Podpořily je spekulace o přípravě ropného kartelu Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) na stabilizaci trhu, které vyvolaly obavy, že organizace by mohla určité kroky udělat už na pátečním zasedání. Na trhu se také odrazily zvýšené obavy z vývoje na Blízkém východě.
Cena severomořské ropy Brent kolem 20:00 SEČ stoupla o dva dolary na 44,50 dolaru za barel. Ve středu přitom Brent sestoupil na 42,43 USD, 20 centů nad letošní minimum od března 2009. V pátek ráno její cena mírně klesla na 44 dolarů. Americká lehká ropa WTI, jejíž cena ve středu sestoupila pod 40 dolarů, posílila o 1,60 dolaru na 41,52 USD. V pátek ráno se její cena pohybovala na úrovni 41,29 dolaru za barel.
Ceny ropy jsou od poloviny loňského roku pod silným tlakem v důsledku převisu nabídky nad poptávkou. Trh byl ale dosud přesvědčen, že OPEC se na pátečním zasedání s největší pravděpodobností na žádné formě podpory cen neshodne. Saúdská Arábie totiž dávala jasně najevo, že od strategie vytlačování konkurentů z trhu pomocí nízkých cen nehodlá ustoupit.
Stavba plynovodu TANAP mezi Ázerbájdžánem a Tureckem se zrychlí. Kvůli Rusku
Ázerbájdžán a Turecko se ve čtvrtek dohodly na urychlení výstavby plynovodu Transanatolian Natural Gas Pipeline (TANAP), jímž má proudit ázerbájdžánský plyn přes Turecko na hranice Evropské unie. Projekt by měl být dokončen před termínem stanoveným na rok 2018. Uvedl to turecký premiér Ahmet Davutoglu společně s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem.
Oznámení z Baku přišlo několik hodin poté, co Rusko sdělilo, že pozastavuje přípravné práce na projektu plynovodu Turkish Stream. Tím má proudit ruský zemní plyn do Turecka a z něj dál do Evropy. Stalo se tak v rámci odvetných opatření, která po sestřelení ruského bitevníku tureckou armádou přijala Moskva vůči Turecku.
Prezidenti Turecka, Ázerbájdžánu a Gruzie slavnostně zahájili výstavbu plynovodu TANAP, jehož náklady se odhadují na deset miliard dolarů, letos v březnu. Prostřednictvím navazujícího plynovodu Trans-Adriatic Pipeline (TAP) přes Řecko a Albánii do Itálie v něm mají země EU získat další zdroj, který jim pomůže snížit závislost na ruském plynu.
