Vláda Bohuslava Sobotky plánuje změny ve vyplácení důchodů. Částečně při tom vychází z práce odborné komise, která měla pod vedením analytika Martina Potůčka najít způsob, jak ukončit druhý pilíř a reformovat důchodový systém. Souhrn změn dostala za úkol vypracovat ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, jež je v příštích týdnech ponese na jednání vlády.
Kabinet například usiluje o větší volnost při navyšování penzí, zvýhodnit chce rodiče více dětí, ve hře je i pravidelné vyhodnocování hranice věku odchodu do penze nebo stanovení minimálního důchodu.
"Je důležité, aby minimální důchod byl aspoň na minimu životní úrovně," řekla Marksová s tím, že bude navrhovat částku ještě vyšší, než je životní minimum, které činí 3410 korun. Bude ale muset přesvědčit koaliční partnery.
Lidovcům se myšlenka minimálního důchodu nelíbí. "Důchodový systém by měl být spravedlivý - každý by měl dostat podle toho, kolik tam vložil. A tímto bychom přidávali někomu, kdo tam neodvedl dostatečné množství," říká místopředseda lidovců a sněmovny Jan Bartošek s tím, že dorovnávání nízkých důchodů pomocí sociálních dávek stačí.
Nejmenší koaliční strana se ale naopak nebrání návrhu, aby vláda měla možnost sáhnout do mechanismu pravidelného navyšování důchodu. Penze se ze zákona zvedají podle toho, jak rostou mzdy a ceny zboží. Vláda chce mít možnost zvyšovat důchody podle vlastního uvážení například v době, kdy HDP výrazně roste, ale inflace zůstává nízká.
%insert_attachment[62623400] priloha.html%
"Probíhalo by to podobně jako u minimální mzdy, kterou dnes vláda také navyšuje rozhodnutím," vysvětluje Marksová. Ekonom a člen Potůčkovy důchodové komise Jaroslav Vostatek však nepovažuje seznam změn za reformu, podle něj jsou to jen kosmetické úpravy: "Vláda neví, kam se chce s důchody dostat. Jen teď hodlá utratit nějaké peníze," říká.
Bezvýznamným gestem je podle něj hlavně návrh na minimální důchod, který se ve skutečnosti dotkne zhruba jen desítky tisíc lidí. "Nemá to praktický význam. Jen se bude před volbami moct vyprávět voličům, co vše se udělalo pro lidi," myslí si Vostatek, podle něhož by stát měl do důchodů zasahovat co nejméně. "Je dobré, aby důchodové pojištění bylo mimo státní rozpočet. Aby si tam vláda nemohla dělat, co chce."
Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš vyšší důchody neodmítá, napřed ale chce od Marksové vidět účet, kolik by změny stály. "Prostor pro zvyšování důchodů v příštích dvou letech vidím, ale samozřejmě pokud prosadím všechny zákony, díky kterým zavedeme vyšší výběr daní," řekl vicepremiér.
%insert_attachment[59522200] priloha.html%
Balík navrhovaných změn obsahuje i dříve diskutované body v nemocenském a sociálním pojištění, jako jsou nárok na otcovskou dovolenou, možnost vyplácet takzvané ošetřovné například babičkám, které by místo matek zůstaly doma s vnoučaty, nebo odstupňovaná výše pojistných sazeb podle počtu vychovávaných dětí. Bezdětní nebo i lidé, kterým děti už odrostly, by podle návrhu platili na pojistném o procento víc než dosud. Přišli by tak o 450 korun měsíčně. Naopak rodič čtyř dětí by si polepšil skoro o tři tisíce.
"Důchodový účet dlouhodobě vykazuje deficit. Jestliže člověk má děti, má mít slevu, jestliže nemá, musí do toho systému přispívat penězi," vysvětluje záměr lidovec Bartošek, jehož strana s návrhem na ocenění početnějších rodin přišla.
