Mezinárodní knižní veletrh v emirátu Šardžá letos přivítal 1,227 milionu návštěvníků. Během akce, která skončila v noci na neděli, proběhly transakce v přepočtu za 930 milionů českých korun. Pořadatelé to oznámili v tiskové zprávě.

Ředitel veletrhu Ahmed bin Rakkád al-Amírí dopředu avizoval, že letošní ročník bude působit politicky. „Veletrh mluví nejen za Šardžá, mluví také za všechny ve Spojených arabských emirátech a za islám,“ uvedl v prohlášení, které zveřejnila oficiální tisková agentura emirátů WAM. „Tento veletrh je důkazem, že s náboženskými extremisty bojujeme osvícením, vědomostmi, kulturou a výměnou myšlenek,“ dodal al-Amírí.

Cílem veletrhu je podle něj dlouhodobě přimět veřejnost, aby čtením literatury „lépe pochopila minulost, plněji prožívala současnost a lépe se připravila na budoucnost“. Zahájení veletrhu se zúčastnil i vládce emirátu šajch Sultan bin Muhammad al-Kasímí, který od vystavovatelů zakoupil knihy v přepočtu za 27,5 milionu korun.

Al-Kasímí tím tak chtěl podpořit knižní branži. O totéž prý usiluje jeho dcera Bodúr, která provozuje vlastní nakladatelství a rovněž je členkou Mezinárodní asociace vydavatelů.

Podle arabských deníků se ale letos dařilo i knihkupcům, kteří se veletrhu zúčastnili. „Měli jsme tak dobré prodeje, že v jednom z bankomatů došly peníze,“ řekl al-Amírí deníku The National, který vychází v Abú Dhabi.

Ze zahraničních vystavovatelů se veletrhu letos poprvé zúčastnilo Polsko, Bulharsko, Makedonie, Mongolsko nebo Srbsko. Dohromady přijeli zástupci 1502 nakladatelství ze 64 zemí, největší účast mimo arabské země měly Rusko a Čína. Vystaveno bylo 1,5 milionu knih ve 210 jazycích.

Sekce zaměřená na arabskou literaturu dle pořadatelů zabírala 55 procent z výstavní plochy, jež letos čítala 16 tisíc metrů čtverečních. Veletrh trval jednáct dnů a všichni vystavovatelé na něm dle nařízení pořadatelů museli nabízet slevu ve výši 20 až 25 procent z každé knihy.

Zejména z 90. let má ale knižní veletrh v Šardžá také pověst akce, která část literární produkce cenzurovala. Několik let se zde například nesměly vystavovat ani prodávat „pohoršující“ harlekýnky vydávané britským nakladatelstvím Mills & Boon.

To se ale podle arabských literárních serverů už dávno změnilo. Dnes do Šardžá naopak někteří arabští nakladatelé jezdí prodávat knihy, které jsou v jejich zemích z politických důvodů zakázané. To se v minulosti týkalo zejména Kuvajtu nebo Súdánu.

„S podvratnými myšlenkami se nedá bojovat tak, že se zakážou. Když je kniha zakázaná, zájem o ni roste,“ prohlásil letos al-Amírí a slíbil, že akce bude „cenzurovat“ jen knihy, které porušují autorská práva – tedy například tituly vydané bez souhlasu autora či plagiáty.

„Dále už neuznáváme jen literaturu, která šíří nenávist,“ dodal al-Amírí v narážce na knihy, které by mohly propagovat extremistický výklad islámu.

Cenzuře se věnoval i jeden z panelů na veletrhu, jehož se zúčastnil tuniský spisovatel Šukrí al-Mabchút. Ten je letošním vítězem Mezinárodní ceny za arabskou prózu, hovorově přezdívané „arabská Bookerova cena“.

Al-Mabchút na veletrhu řekl, že se s cenzurou v letošním roce nesetkal. „Někdy ale problémem není samotný akt zákazu jako to, když si stát vydržuje skupinu cenzorů, kteří pak vytvářejí zdání, že k cenzuře skutečně dochází,“ varoval al-Mabchút.

Na letošním veletrhu stál poprvé stánek věnovaný arabským komiksům. Zúčastnilo se jej šestadvacet nakladatelů. Rovněž zde byla podepsána dohoda mezi literárním odborem v Šardžá a Svazem emirátních spisovatelů. Má jít o první krok ve vzájemně koordinované celosvětové propagaci autorů z emirátů.

Knižní veletrh v Šardžá, čtvrtý největší na světě, se koná od roku 1982. Vloni ho navštívilo rekordních 1,4 milionu lidí.

Do budoucna se veletrh chce přiblížit akcím pořádaným v Evropě a v USA mimo jiné i tím, že bude zvát literární celebrity. „Na příští rok máme zajišťěnou účast významného autora, na kterého se budou stát davy. Je ještě slavnější než Dan Brown,“ avizoval ředitel veletrhu al-Amírí.

Nejvýraznějšími hosty letošního ročníku byli alespoň pro zahraniční návštěvníky nigerijský básník Ben Okri, jenž roku 1991 obdržel Bookerovu cenu, a britský novinář John McCarthy, kterého roku 1986 zajali a následných pět let drželi džihádisté v Libanonu.

„Měl jsem to štěstí, že když jsem přestal být rukojmím a vrátil jsem se domů, lidi mě podporovali. Mnozí jiní si z podobných situací přivezli horší traumata a neměli nikoho, kdo by jim pomohl se s nimi vypořádat,“ řekl na debatě McCarthy.

Ten na veletrhu hovořil o svém životopisu nazvaném Some Other Rainbow i o nedávném cestopisu You Can’t Hide the Sun, v němž popsal cesty po Izraeli a palestinských územích.