Spoření na důchod v takzvaném třetím pilíři - dříve penzijní připojištění - se od příštího roku výrazně změní. Poslanci totiž kromě vládní novely v pátek schválili i pozměňovací návrhy poslanců ČSSD Jaroslava Zavadila a Václava Votavy.

Změny souvisejí s ukončením druhého pilíře důchodů, hlavní části důchodové reformy, kterou prosadila Nečasova vláda. Cílem je zatraktivnit systém, v němž si lidi sami spoří na penzi. V posledních čtvrtletích klesá počet jeho účastníků pravidelně o zhruba 50 tisíc účastníků.

Nově budou moci spořit i děti, zvýší se i daňové úlevy. Schválené návrhy vycházejí vstříc penzijním společnostem.

Pro prodejce finančních produktů se tak opět stane atraktivnější nabízet spoření v penzijních společnostech. Mezi schválenými pozměňovacími návrhy je totiž zdvojnásobení současné výše provizí pro prodejce, které jsou dnes zhruba na 880 korunách za smlouvu pro zprostředkovatelskou firmu.

I tak ale bude provize stále daleko za tím, na co si prodejci mohou přijít prodejem třeba životního pojištění.

Prodejcům produktů penzijních společností se dále uleví v registračních podmínkách. Nyní musí každý rok zaplatit registrační poplatek 1000 korun a projít testem ze znalostí problematiky spoření na penzi.

Nový zákon interval u poplatku i testování prodlouží na dvojnásobek.

Pro zhruba 300 tisíc lidí, kteří si spoří v nových (účastnických) fondech ve třetím pilíři už nyní, i pro všechny budoucí klienty těchto fondů, pak k nejvýraznějším změnám patří snížení věku, od kterého mají nárok na výplatu naspořených peněz. Díky schválenému pozměňovacímu návrhu nárok na výplatu klesne na 60 let (stejně jako je tomu u smluv o penzijním připojištění, které má zhruba 4,4 milionu lidí).

Dnes nárok vzniká s důchodovým věkem, který se v budoucnu bude postupně stále zvyšovat.

Spořit ve třetím pilíři nově budou moci i děti, respektive jejich rodiče, skončí tedy hranice pro vstup do třetího pilíře, která je dnes na úrovni plnoletosti (18 let). S pozměňovacím návrhem zároveň poslanci schválili, že lidé ve věku 18 let si budou moci vybrat třetinu částky, kterou jim rodiče naspořili.

Vláda chce také lidi motivovat k postupnému vybírání naspořených peněz v důchodovém věku. Od daní z výnosů (15 procent) tak nový zákon osvobodí ty, kteří si nechají peníze vyplácet po dobu alespoň deseti let. Dnes lidé v drtivé většině volí jednorázovou výplatu naspořených peněz. Poslanci zároveň schválili, že pro změny v "dětských" smlouvách nebudou rodiče potřebovat souhlas soudů, tak jako tomu je u stavebního spoření.

Zvýší se také hranice pro daňovou úlevu pro příspěvek zaměstnavatele na pojištění a penzijní produkty z 30 000 na 50 000 korun. Více si budou moci od daňového základu odečítat také sami lidé, když vzroste limit pro odpočet od základu daně z 12 000 na 24 000 korun. To se ale fakticky dotkne jen velmi málo lidí, když se změna projeví až tehdy, pokud někdo ukládá více jak dva tisíce korun měsíčně.

Vyšší poplatky

S novým zákonem ale porostou i poplatky, které lidi penzijním společnostem platí za správu fondů v doplňkovém penzijním spoření, tedy v novém třetím pilíři. Poslanci schválený materiál počítá s růstem poplatků ze současných 0,8 procenta na celé procento.

Poplatek se strhává každý rok a vypočítává se z celkové naspořené částky. Zvednout se má i odměna pro penzijní společnosti z ročních výnosů z 10 na 15 procent.

V prvních letech spoření by tak lidé na poplatcích za rok zaplatili o desetikoruny více než nyní. Postupem času, jak by na účtu přibývaly úspory, by rozdíl v poplatcích rostl do řádů několika sto korun a u lidí, kteří spoří nadprůměrně vysoké částky, by nakonec dosahoval i několika tisíc korun ročně.

Změna má platit pro všechny fondy v "novém" třetím pilíři s výjimkou fondů s konzervativní investiční strategií. Nedotkne se tedy zhruba 4,5 milionu lidí, kteří si spoří v transformovaných fondech, tedy na smlouvách uzavřených před rokem 2013.

Ty už totiž mají tuto úroveň odměn pro penzijní společnosti z minulosti.

Změny čekají také poplatky v takzvaných transformovaných fondech, tedy v bývalém penzijním připojištění.

Poplatek za správu peněz vzroste z 0,6 na 0,8 procenta, naopak klesne odměna pro penzijní společnosti z ročních výnosů z 15 na 10 procent.

Jde o reakci na to, že jsme v dlouhém období rekordně nízkých výnosů státních dluhopisů bezpečných zemí, do kterých jsou peníze z transformovaných fondů ve velké většině investovány.

Podle poslance Zavadila tato změna přinese klientům zvýšené náklady v řádech desítek korun ročně.