Česká národní banka poprvé vidí skutečnou šanci, že by mohla ukončit režim slabé koruny. A to koncem roku 2016. Na pátečním setkání s analytiky to prohlásil guvernér Miroslav Singer.
"Pravděpodobnost, že kurzový závazek skončí v létě příštího roku, je spíše marginální a s největší pravděpodobností to skončí okolo přelomu roku, ale v tomto okamžiku je velice těžké být konkrétnější," prohlásil Singer.
Centrální banka den předtím - tedy 5. listopadu - naznačila, že pravděpodobně posune konec kurzového závazku na konec roku 2016. Koruna na Singerovo prohlášení zareagovala posílením na hodnotu 27,03 korun za euro.
Při této hladině v minulých měsících ČNB s vysokou pravděpodobností musela intervenovat a kurz bránit prodejem korun a nákupem eur do rezerv.
Česká národní banka v září utratila za obranu koruny dalších 63 miliard korun. Tato částka se tak přidává k již vydaným 130 miliardám korun, které musela od poloviny července "natisknout" na obranu kurzu proti spekulantům.
V červenci ČNB nakoupila eura za zhruba 30 miliard korun, v srpnu pak za přibližně 100 miliard.
Česká národní banka musela začít prodávat koruny a nakupovat devizové rezervy 17. července letošního roku. Tehdy se díky tlaku zahraničních investorů kurz koruny přiblížil natolik těsně k hranici 27 korun za euro, kterou ČNB brání, že centrální banka musela zasáhnout.
Centrální banka oslabila měnu 7. listopadu 2013 kvůli obavám z trvalého poklesu cen. Tehdy kvůli tomu nakoupila devizové rezervy zhruba za 200 miliard korun.
Zahraniční hráči začali počátkem léta 2015 sázet na to, že vzhledem k velice dobré kondici české ekonomiky bankovní rada ČNB ukončí režim slabé koruny dříve, a masivně nakupovali českou měnu. To mělo za následek stlačení výnosů státních dluhopisů do záporu.
Představitelé bankovní rady se pak v září, kdy tlak na korunu vrcholil, předháněli v prohlášeních, kde ujišťovali, že ČNB svůj kurzový závazek neukončí dříve než v druhé polovině roku 2016. Po těchto slovních intervencích tlak na korunu po dvacátém září prozatím ustal.
