Odcházení Karla Schwarzenberga je specifické. Nenásilné, přirozeně spojené se stárnutím, ale přesto svým způsobem zlomové. Když mizeli premiéři Stanislav Gross, Jiří Paroubek, Mirek Topolánek, Petr Nečas, jakož i jiní politici, kteří stojí za řeč ještě méně, způsobilo to vždy krátkodobé mocenské pnutí. Ale na rovině osobnostní, ze které jedině může politika čerpat autenticitu a energii, se nedělo nic. Jeden střídal druhého, kus za kus, zleva zprava. Defilé na orloji zaměnitelnosti. Když nyní odejde Karel Schwarzenberg, bude to jiné. Konstrukce české politiky navenek nezakolísá; výměna předsedy čtvrté až páté nejsilnější strany je formálně vzato marginálie. Jenže uvnitř něco povolí. Zmizí poslední element, který české politice dodával nadlokální, či možná i světový rozměr.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se