Lékaři a další pracovníci ve zdravotnictví dostanou od ledna přidáno pět procent. Odboráři na čtvrtečním jednání s ministrem Svatoplukem Němečkem (ČSSD) a premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) neuspěli s požadavkem na vyšší růst výdělků.
Podle Němečka to neumožňuje schválená výše plateb za státní pojištěnce, která byla nižší, než ministerstvo požadovalo. Odboráři namítají, že pouze pětiprocentní navýšení může ohrozit chod českých nemocnic.
Odbory požadovaly pro nemocniční personál desetiprocentní nárůst, ale dnešní jednání na postoji vládních představitelů nic nezměnilo. Vyšší než pětiprocentní růst by podle Němečka ohrozil stabilitu systému zdravotního pojištění. "Svým způsobem toto rozhodnutí velmi výrazně determinovalo rozhodnutí vlády o platbě za státní pojištěnce. My jsme tehdy požadovali navýšení 4,2 miliardy, nakonec to skončilo na 1,8 miliardy," vysvětlil.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková upozornila, že kvůli odmítnutí požadavku odborů hrozí, že se tuzemské nemocnice vylidní. Připomněla zvýšení platů zdravotních sester na Slovensku, které si od ledna polepší o 17 procent, tedy 200 až 300 eur měsíčně. Tím pádem podle ní slovenské sestry opustí české nemocnice a vrátí se do rodné země.
Protestní akce podle Žitníkové nejsou třeba, zdravotnictví se "položí samo". "My se skutečně obáváme toho, že dojde k radikálnímu omezení a zhoršení kvality poskytované zdravotní péče. Už ve se zavírá spousta oddělení, už dnes utíkají hromadně sestry. Obávám se, že dojde k tomu, že se z ekonomických a personálních důvodů nemocnice vylidní," řekla novinářům. Může tak podle ní nastat i uzavírání některých nemocnic.
Předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel šel v kontextu zvyšování platů na Slovensku na jednání s nadějí, že by mohli odboráři vyjednat vyšší než pětiprocentní nárůst. Výsledek ho zklamal. "Dokonce se můžu ptát, jestli tohle není něčí plán, protože není možné být tak hluchý k tomu, jak ta situace je extrémně vážná a že hrozí nezajištění kvalitní péče," prohlásil.
Na desetiprocentní růst tarifů od ledna příštího roku by bylo třeba zhruba sedmi miliard korun. Na platy v nemocnicích půjde zvýšení odvodů státu o 1,8 miliardy korun a také zhruba 1,3 až 1,5 miliardy, které by resort mohl získat v příštím roce navíc ze státního rozpočtu. To vše stačí jen na pětiprocentní navýšení tarifů, chybějí zhruba ještě čtyři miliardy.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
Pracovníkům ve zdravotnictví byly navýšeny platové tarify o pět procent také od letošního ledna. Skutečné platy a mzdy v nemocnicích se v prvním pololetí letošního roku podle údajů, které zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví, meziročně zvýšily průměrně o šest procent. Lékaři si ve srovnání s loňskem polepšili o devět procent.
Navýšení platů i mezd se dotklo lékařů, sester i dalšího zdravotnického personálu. Celkový průměr se zvýšil ze 28 734 korun v prvním pololetí 2014 na 30 557 za prvních šest měsíců letošního roku. U lékařů a zubních lékařů se zvedl z 57 772 na 63 028 korun. Všeobecné sestry a porodní asistentky si polepšily o šest procent, z 26 527 na 28 073 korun. Lékařské odbory opakovaně připomínají, že v příjmech lékařů je zahrnuto velké množství přesčasových hodin.
