Měnový výbor americké centrální banky (Fed) dal na svém posledním zasedání najevo obavy ze slábnoucího růstu světové ekonomiky. Zápis ze zasedání ale zároveň signalizuje, že Fed se díky zlepšujícím se podmínkám na trhu práce přibližuje ke zvýšení úrokových sazeb. Pokud se tak stane už v září, bude to první zpřísnění měnové politiky v USA po téměř deseti letech.

Fed má obavy zejména z prudkého zpomalení růstu čínské ekonomiky, která je druhá největší na světě a která byla v posledních letech hlavním motorem globálního růstu. Zatímco trh práce v USA se jasně zlepšuje, centrální bankéři nebyli zajedno v tom, zda se dá za příznivý považovat i vývoj inflace. Ta zůstává citelně pod dvouprocentní úrovní, kde by ji Fed chtěl mít.

"Téměř všichni členové měnového výboru by potřebovali vidět více důkazů, že hospodářský růst je dostatečně silný a podmínky na trhu práce dostatečně dobré, aby měli důvěru v návrat inflace k dlouhodobějšímu cíli," píše se v zápisu ze zasedání měnového výboru Fedu z 28. a 29. července. Většina členů usoudila, že podmínky ještě nedosáhly úrovně nutné pro zpřísnění měnové politiky, ale že se k této úrovni blíží.

Zápis se přímo nevyjadřuje k možnosti zářijového zvýšení úrokových sazeb. Někteří představitelé Fedu nicméně v uplynulých týdnech uvedli, že takový krok by zřejmě byl oprávněný.

"Zářijové zvýšení (úrokových sazeb) zůstává na stole," uvedl po středečním zveřejnění zápisu analytik Dan Heckman ze společnosti U.S. Bank Wealth Management. Zápis však podle něj naznačuje, že Fed bude při zpřísňování měnové politiky velice opatrný.

Dnešní údaje ministerstva obchodu ukázaly, že spotřebitelské ceny v USA v červenci podruhé za sebou vykázaly meziroční růst, tentokrát o 0,2 procenta. Meziroční míra inflace ale zůstává hluboko pod dvouprocentním cílem Fedu. Meziměsíční růst cen navíc v červenci zpomalil na 0,1 procenta z červnových 0,3 procenta.