Navzdory klesajícím cenám elektřiny zůstává ČEZ slušně ziskový

Cena elektřiny na energetických burzách dál klesá. Základní pásmo na celý rok 2016 se obchoduje po 31 eurech za megawatthodinu, před třemi lety to bylo ještě 50 eur. Navzdory tomu všemu zůstává ČEZ celkem slušně ziskový.
Důkazem mohou být pololetní výsledky, které vedení polostátní společnosti v čele s Danielem Benešem zveřejnilo v úterý dopoledne.

Čistý zisk (před očištěním o mimořádné vlivy) je sice o 11 procent nižší než v loňském pololetí, stále se však jedná o solidní sumu 15,4 miliardy korun. Na dividendu tak bude dost peněz i v příštím roce.

Příznivý je také vývoj dalšího důležitého ukazatele, kterým je cash flow. Disponibilní peněžní prostředky zůstávají na úrovni 20 miliard korun – navzdory faktu, že ČEZ letos v květnu splatil emisi dluhopisů v objemu 460 milionů eur z volných peněz. Tedy nikoliv jiným dluhem, jak se to obvykle v podnicích dělá.

Dopady pádu cen elektřiny totiž redukují jiné, příznivé vlivy. ČEZ těží z růstu ekonomiky, který se projevuje růstem spotřeby v průmyslu. Stále vyšší podíl na vytvořeném provozním zisku má distribuce elektřiny. Vyplatilo se také odstavení chronicky ztrátové černouhelné elektrárny v bulharské Varně.

Co se týká zahraničních aktivit skupiny ČEZ, po letech ztrát a problémů zřejmě přicházejí lepší časy. V červnu přišla do centrály zatím nejvyšší přeshraniční dividenda – celkem 4,6 miliardy korun od polských dceřiných firem. V nejbližších měsících by měl ČEZ znovu začít čerpat provozní dotace za elektřinu z větrných elektráren v Rumunsku.

Ještě jeden důkaz na závěr, jak se změnilo uvažování šéfů ČEZ. Před sedmi lety topmanagement v čele s Martinem Romanem kupoval rozvodnou síť v Albánii a plánoval investice v Bosně, Rusku a na Ukrajině. Nejvýznamnější letošní investicí v zahraničí je zatím nákup menšinového podílu v inovativní německé společnosti Sonnenbatterie, která – jak název napovídá – vyrábí systémy pro ukládání energie ze solárních panelů.