Návrh novely zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ), která by měla výrazně omezit vydávání státní zemědělské půdy, schválila ve středu vláda. Informoval o tom tiskový odbor vlády. SPÚ by měl podle návrhu nakupovat a hospodařit s pozemky, které bude potřebovat k pozemkovým úpravám, ale také ke stavbě dálnic nebo přehrad.
Podle mluvčího předkládajícího ministerstva zemědělství Hynka Jordána by změna legislativy mohla začít platit od července příštího roku.
Od začátku 90. let minulého století Pozemkový fond a následně z něj vzniklý SPÚ privatizoval celkem 660 tisíc hektarů zemědělské půdy, vyplývá z důvodové zprávy. Bylo to však více, než si mohl dovolit i než říkal původní plán, který předpokládal privatizaci 500 tisíc hektarů. Nyní tak státu schází půda na dokončení restitucí, ale třeba i na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází. Stát se proto snaží další výprodeje státní půdy utnout.
Zbývající restituenti, kteří mohou ještě nárokovat až 300 tisíc hektarů zemědělské půdy, by měli být vyplaceni. Dostat mají zhruba půl miliardy korun.
SPÚ by měl podle návrhu do budoucna mimo jiné více využívat předkupní právo státu k privatizovaným pozemkům. To komplikuje současná právní úprava.
"Vlastníci ve většině případů učiní formální nabídku, kterou nemíní vážně, a využívají možnosti vzít ji zpět, jestliže SPÚ projeví vůli nabídku přijmout," píše ministerstvo zemědělství v důvodové zprávě.
Vlastníci tak berou zpět i takové nabídky, kdy jim již úřad zaplatil kupní cenu.
Jak uvedl koncem února ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), nemá novela další převody půdy zcela znemožnit. Zachována má zůstat například možnost převodů pozemků obcím a krajům a částečně také její prodej aktivním zemědělcům. Státní rezerva by měla činit minimálně 50 tisíc hektarů půdy, v současnosti SPÚ hospodaří s cca 160 tisíci hektary.
Potřebuje je například na pozemkové úpravy, kterých by se mělo v následujících třech letech zahájit 742 z celkově předpokládaných 7000.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
Dle nařízení, které minulý rok v říjnu přijala vláda, si úřady mají nechat v rezervě pro stavbu dálnic, průmyslových zón či protipovodňových opatření zhruba 550 pozemků o celkové výměře 245 hektarů. Více než tři čtvrtiny rezervy připadá na ministerstvo dopravy. SPÚ však eviduje žádosti o zařazení další, výrazně větší výměry do rezerv.
Například ministerstvo životního prostředí chce až desítky tisíc hektarů.
Podle Jurečky požadují jednotlivé resorty dohromady okolo 220 tisíc hektarů, k dispozici je však zhruba 168 tisíc hektarů, z toho téměř polovina je blokovaná pro restituce a další účely. Dalších více než 300 tisíc hektarů představují potenciální nevypořádané restituční nároky osob. Nikdo však v současné době neví, kolik z této výměry budou chtít lidé opravdu vydat, či zda naopak dají přednost finančnímu vypořádání.
