Do důchodu chodí Češi zbytečně brzy v porovnání s vyspělými evropskými státy. V průměru dokonce ještě před šedesátým rokem života. Hlavním důvodem přitom nejsou zdravotní problémy či těžké pracovní podmínky, ale nastavení důchodového systému. Ukazuje to studie akademického pracoviště IDEA CERGE-EI.
Češi hojně využívají možnosti předčasného důchodu a k penzi si navíc mohou dál vydělávat. Také oficiální důchodový věk je v Česku nižší než ve vyspělé Evropě, a přestože postupně roste, budou Češi odcházet do důchodu dříve i za několik let.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
"Naše zjištění jen velmi málo podporují názor, že relativně rané odchody do důchodu v České republice jsou primárně způsobeny horšími osobními a socioekonomickými podmínkami starších generací," uvádějí socioložka Jana Bakalová a ekonomové Radim Boháček a Daniel Münich ve shrnutí studie.
Analýza naopak ukazuje, že předčasné odchody do důchodu a z trhu práce jsou hlavně důsledkem institucionálního nastavení a motivací vyvolaných daňovým, sociálním a důchodovým systémem. A s největší pravděpodobností také politikou zaměstnanosti, jež ovlivňuje očekávání zaměstnanců i zaměstnavatelů.
Autoři studie vycházejí z rozsáhlých průzkumů SHARE v zemích EU provedených mezi lety 2007 a 2013. Každé dva roky se výzkumníci ptají třeba na zdravotní stav nebo na pracovní podmínky lidí starších 50 let. V Česku bylo do výzkumu zapojeno 6000 lidí.
Nasbíraná data ukázala, že čeští muži ve sledovaných letech odcházeli do starobního důchodu průměrně ve věku 59,4 roku a ženy v 56,1 roku.
Čeští muži tedy jdou do důchodu zhruba stejně brzy jako jejich protějšky v Německu či ve Francii. Výrazně zvýhodněny jsou ale české ženy - díky systému, v němž jsou odměňovány dřívějším důchodovým věkem za rostoucí počet dětí. Tuzemské ženy jdou do důchodu v průměru zhruba o tři roky dříve než Francouzky či Němky.
Nejpozději ze sledovaných zemí chodí do důchodu lidé ve Švédsku, Dánsku a Nizozemsku. U mužů to je v průměru o tři roky později, u žen dokonce takřka o sedm.
Nižší je v Česku také hranice pro odchod do řádného důchodu. A přestože se důchodový věk postupně zvyšuje, stále je to v porovnání s dalšími zeměmi mírný růst. Zatímco ve většině ze 13 evropských zemí, které studie sleduje, se bude v roce 2020 chodit do důchodu až v 65 letech, v Česku v té době muži budou chodit do penze v necelých 64 a například ženy se dvěma dětmi už v necelých 62 letech.
Jako příklad, jak lze důchodový systém nastavit, zmiňuje studie švédský model. Zákon tam lidi motivuje odcházet do důchodu později. Čím dříve jdou do důchodu, tím nižší je jejich důchod. A naopak za pozdější odchod jsou odměňováni vyšším důchodem.
Zdroj: Studie akademického pracoviště IDEA CERGE-EI Číslo za znaménkem plus vyjadřuje počty měsíců, například 66+8 tedy znamená důchodový věk 66 let a 8 měsíců.
Rychlejší růst důchodového věku jako jedno z efektivních opatření pro řešení problémů s rostoucím deficitem důchodového účtu dlouhodobě Česku doporučuje i Evropská komise. Současná vláda s ním ale nepočítá. Ve středu totiž ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová oznámila, že připraví zákon podle doporučení důchodové komise. Růst věku odchodu do důchodu by se tedy až do roku 2030 měnit neměl a poté by měl - oproti stávajícím pravidlům - zpomalit.
Češi přitom postupně dohánějí vyspělý svět ve věku dožití. Zatímco padesátníci v Česku v roce 1992 měli naději dožití ve věku 72,6 roku u mužů a 78,6 roku u žen, o dvacet let později už to bylo 77,3 a 82,4 roku. V sousedním Německu to bylo v roce 2012 zhruba 80 let u mužů a necelých 85 u žen.
Studie připomíná také hlavní problém důchodového systému v Česku: V budoucnu se výrazně sníží poměr takzvané aktivní populace (15 až 64 let) k počtu důchodců. Zatímco nyní je to 68 procent, v roce 2050 by to mělo být 54 procent. Takzvaný důchodový účet se už v minulých letech dostal do výrazného záporu - loni to bylo více než 50 miliard korun.
