Po neúspěchu víkendových rozhovorů mezi zadluženým Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli obě strany nejevily ochotu k dalším ústupkům a vzájemně se obviňovaly z nedostatečné vstřícnosti.

Rostoucí obavy z bankrotu Řecka způsobily výrazný pokles na evropských akciových trzích, aténská burza ztratila téměř pět procent. Krach jednání vedl rovněž ke zrychlení odlivu vkladů z řeckých bank.

Mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová uvedla, že věřitelé z Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) již učinili vůči Řecku zásadní ústupky, aby dospěli k dohodě, která má zadluženou zemi zachránit před bankrotem. Naznačila, že řecká strana stejně vstřícná nebyla.

Atény naopak tvrdí, že podstatnou cestu ke kompromisu učinily ony, a podle mluvčího řecké vlády již výrazně vyčerpaly své možnosti. Řecký premiér Alexis Tsipras v názorovém sloupku listu Efimerida ton Syndakton napsal, že Řecko je připraveno trpělivě čekat, až se jeho mezinárodní věřitelé umoudří a začnou ve svých požadavcích vůči hospodářsky rozvrácené zemi uvažovat realisticky.

Ministr financí Janis Varufakis v rozhlasové stanici To Kokkino prohlásil, že Řecko se nikdy nepodepíše pod "prodloužení krize", tedy pokračování programu zahraniční úvěrové pomoci výměnou za ekonomické reformy provázené tvrdými úspornými opatřeními. "Jediné, co můžeme udělat, je počkat, až konečně partneři budou moci vést vážnou diskuzi," podotkl řecký ministr.

Varufakis rovněž zopakoval, že Atény neustoupí v otázce snižování penzí a mezd. Upozornil také, že pokud věřitelé donutí Řecko příliš zvýšit daň z přidané hodnoty, bude mít země problémy s jejím výběrem.

Řeckou situací se budou ve čtvrtek zabývat ministři financí eurozóny, prodloužený záchranný program pro Řecko, v jehož rámci se nyní vyjednává, vyprší s koncem měsíce. Dohoda je nutná, pokud Atény chtějí dosáhnout na zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z programu. Bez jejich získání Řecku hrozí, že nebude schopno uhradit Mezinárodnímu měnovému fondu na konci června splatný dluh 1,6 miliardy eur.

Německý deník Süddeutsche Zeitung napsal, že eurozóna se dohodla na záložním plánu pro Řecko, jehož součástí je zavedení kapitálových kontrol nad řeckými peněžními ústavy v případě, že se Řekové s věřiteli do víkendu nedohodnou. Řecká vláda podle zdrojů agentury Reuters tuto zprávu popřela a mluvčí Evropské komise se k ní odmítl vyjádřit.

Podle průzkumu, který uskutečnil institut GPO pro řeckou soukromou televizní stanici Mega TV, se 67,8 procenta Řeků domnívá, že většinu kompromisů v jednáních s věřiteli učiní Atény. Jenom 19,4 procenta oslovených očekávala, že pro dosažení dohody učiní více ústupků věřitelské instituce.

Prezident mnichovského ekonomického institutu Ifo Hans-Werner Sinn se nicméně domnívá, že poskytnutí dalších úvěrů problém Řecka nevyřeší, protože Atény tyto peníze nedokážou splatit. Z dlouhodobého pohledu je podle něj jediným východiskem zavedení paralelní měny k euru, kterou by Řecko mohlo devalvovat, aby znovu získalo konkurenceschopnost.

Evropské akcie v obavách z bankrotu Řecka výrazně klesly

Evropské akciové trhy v pondělí kvůli obavám z reálné možnosti státního bankrotu Řecka výrazně klesly a nejhlubší propad utrpěla aténská burza.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Index volatility, který měří strach a nejistotu na trhu, se dostal nejvýše od lednových voleb v Řecku, které vynesly k moci současnou vládu krajní levice. Ta od té doby vedla bezúspěšná vyjednávání s mezinárodními věřiteli o další finanční pomoci, prostor pro další jednání se už ale rychle uzavírá.

Širší evropský index FTSEurofirst 300 odepsal 1,45 procenta na 1521,86 bodu, a přiblížil se tak minimu za tři a půl měsíce z minulého úterý. Takzvaný index volatility, který měří míru kolísání cen a vyjadřuje tím nejistotu na trhu, vzrostl o 2,6 bodu na pětiměsíční maximum takřka 28 bodů.