Čínské akcie v pátek obnovily prudký pokles. Hlavní indexy se dnes propadly o více než sedm procent, a jeden z nich dokonce utrpěl nejhlubší ztrátu za sedm let. Na čínském trhu tak pokračuje reakce na předešlý dlouhý vzestup a indexy už ze sedmiletého maxima před dvěma týdny ztratily asi 20 procent, uvedla agentura Reuters.
Index CSI300, který zahrnuje tři sta největších firem obchodovaných v Šanghaji a Šen-čenu, ztratil 7,9 procenta, což bylo jeho nejvýraznější oslabení od června 2008. Hodnota indexu byla v pátek po poledni 4336,19 bodu. Kurzy akcií zhruba dvou tisíc z 2800 firem obchodovaných na těchto burzách klesly o 10 procent, což je denní limit pro změnu hodnoty.
Čínské burzy zahájily pokles minulý týden, kdy jejich indexy spadly o 13 procent, a zažily tak nejhorší týden od globální finanční krize v roce 2008. Tento týden akcie zpočátku oživovaly, nakonec ale znovu spadly do ztrát.
Korekci letošního strmého vzestupu vyvolala vlna nových akciových emisí, obavy ze zpřísnění pravidel pro výpůjčky k nákupům akcií, nejistota ohledně domácí měnové politiky a snaha vybrat si zisky před koncem pololetí. Čínský trh ale silně roste už osm měsíců, takže od počátku roku mají indexy k dobru stále přes 30 procent.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Analytici si stále nejsou jisti, zda je nynější propad čínských akcií pouhou přirozenou korekcí předešlého vzestupu, nebo jde o začátek burzovního krachu. Banka Morgan Stanley například předpovídá, že čínské akcie mohou klesnout v příštích 12 měsících o dvě procenta, ale pesimistický scénář počítá i s poklesem o třetinu. Čínský úřad pro cenné papíry dnes uvedl, že poslední série poklesů je korekcí předchozích nadměrných zisků.
Akciový boom posledních měsíců hnal příliv nových peněz od investorů motivovaných nadějemi, že čínská vláda bude dál podporovat slábnoucí ekonomiku, a růst na trzích tak bude díky tomu pokračovat. Čínské burzy už loni výrazně vzrostly a do nákupů akcií se letos masově vrhli drobní investoři, často za vypůjčené peníze. Vláda dávala přitom najevo, že růst akciových trhů podporuje.
Případný krach by mohl mít nepříznivé dopady na celou čínskou ekonomiku, která v poslední době postupně oslabuje. Hrubý domácí produkt Číny loni stoupl o 7,4 procenta, tedy nejpomalejším tempem za posledních 24 let. V letošním prvním čtvrtletí rostla druhá největší ekonomika světa už jen o sedm procent.
Desetibilionový čínský trh
Hodnota čínské burzy před dvěma týdny poprvé v historii překonala hranici deseti bilionů dolarů (240 bilionů korun). Ukázala tak vůbec největší růst akciového trhu na světě.
Během posledních dvanácti měsíců si čínské cenné papíry připsaly nárůst o 6,7 bilionu dolarů. Jak upozorňuje agentura Bloomberg, samotná výše růstu v absolutním vyjádření tak převyšuje hodnotu celého japonského akciového trhu, na němž jsou obchodované akcie oceněny na 5 bilionů dolarů.
I přes raketový růst je však čínský akciový trh stále s velkým odstupem za svým největším rivalem - Spojenými státy, kde dosahuje hodnoty téměř 25 bilionů dolarů.
Podle Hao Honga, hlavního stratéga společnosti Bocom International Holdings, stála za prudkým tempem růstu akciového trhu především odhodlanost Číňanů přijmout větší riziko. "Vývoj reflektuje zejména rizikovější chování čínské společnosti. Lidé jsou ochotni jít do většího rizika v souvislosti se zpomalujícím ekonomickým růstem Číny," vysvětlil.
Růst čínského akciového trhu podpořilo také očekávání mohutných státních investic na podporu hospodářského růstu. Čína investuje do rozvoje dopravy, vodohospodářství či veřejných služeb v přepočtu 330 miliard dolarů (asi 8 bilionů korun).
