Kdo jsou nejrychlejší "pomalí" běžci maratonu na světě? Na tuto otázku se snažila odpovědět nová studie, která porovnala víc než milion amatérských běžců maratonu na světě. A zjistila, že národnost těch nejrychlejších se nekryje s elitními profesionálními běžci, z nichž mnoho pochází z východní Afriky. Co do průměrné rychlosti běžců vítězí Španělsko následované Portugalskem a Lucemburskem. Česká republika je na šesté příčce následovaná sedmým Slovenskem.

Popularita maratonských běhů v posledních letech neustále stoupá a úměrně tomu se zvyšuje i počet jejich účastníků. Růst obliby maratonských běhů ale rozhodně není ve všech oblastech stejný. Zatímco Rusko v posledních pěti letech zažilo nárůst o 300 procent a Čína téměř o 260 procent, Česká republika je s 26 procenty na 25. příčce, zatímco Slovensko je s téměř padesátiprocentním růstem dvacáté. Do záporných čísel se naopak dostaly Itálie, Finsko nebo Švýcarsko, kde obliba maratonů klesla.

Analýzu amatérských maratonců financovala a zveřejnila internetová stránka RunRepeat.com. Vypracovali ji dánští statistici, kteří shromáždili databázi účastníků všech maratonců, kteří dokončili velké maratony v letech 2009 až 2014 v Amsterdamu, Aténách, Berlíně, Bostonu, Budapešti, Frankfurtu, Chicagu, Londýně, Madridu, Paříži, Varšavě a Washingtonu. Protože v ohnisku zájmu byli rekreační běžci, vyřadili statistici všechny elitní běžce, o nichž se předpokládá, že budou soupeřit o přední příčky.

Výsledky byly poměrně překvapivé. Ukázalo se, že nejrychlejší průměrný čas mají amatérští maratonci ze Španělska s časem 3 hodiny a 55 minut, následovaní Portugalskem (3 hodiny a 59 minut), Lucemburskem (4 hodiny) a o minutu pomalejším Islandem. Česká republika dosáhla průměrného času 4 hodiny a 3 minuty, Slovensko bylo zhruba o minutu pomalejší.

Naopak nejvíce odpočinkovým tempem maraton zvládají amatérští běžci z Filipín s průměrným časem 5 hodin a 5 minut. Jen o necelé dvě minuty jsou rychlejší běžci z Indie a na třetím místě od konce je s časem 4 hodiny a 40 minut Japonsko. V dolní části seznamu jsou například i Spojené státy – na 39. příčce ze 47 zpracovávaných zemí s časem 4 hodiny a 29 minut.

Spojené státy jsou ovšem na první příčce v jiném žebříčku, a to v počtu účastnících se běžkyň. Za USA se maratonů účastní 45 procent žen, zatímco Španělsko je v tomto ohledu úplně poslední s pouhými šesti procenty. To pochopitelně ovlivňuje výsledné časy, neboť ženy jsou průměrně v běhu pomalejší než muži. Česká republika je na 37. příčce s 18 procenty žen a Slovensko je s 15 procenty čtyřicáté.

Statistici sledovali také to, zda a jak se během sledovaných let zlepšovala výkonnost jednotlivých zemí. Zjistili, že největší pokrok udělali běžci z Islandu, kteří se průměrně zlepšili o téměř 24 minut. Na druhém místě skončili Singapurci se zlepšením o téměř 20 minut, třetí je Dánsko se zlepšením o 16 a půl minuty.

Česká republika zrychlila jen o 18 vteřin a skončila 26. Část zemí naopak zaznamenala zhoršení výkonnosti – například průměrný čas čínských běžců se během sledovaného období zpomalil o více než 33 minut.