Nerozhodnost vlády může zastavit miliardový byznys. Kurdové postaví elektrárnu bez české pomoci

Naděje, že si české firmy sáhnou na sedmimiliardovou zakázku v iráckém Kurdistánu, se rozplývá před očima.

Česká exportní banka, respektive ministerstva financí a průmyslu, totiž ani po čtyřech měsících i přes různé sliby nerozhodla o financování tohoto projektu.

Kurdská skupina KAR tak zahájila jednání s německo-švýcarským konsorciem Siemensu a ABB. Poslední šanci pro Česko ještě představuje turecká diplomacie.

"Obchod jsme už dali do kategorie velmi nejisté," říká diplomaticky Tomáš Krones, generální ředitel firmy PSG, která měla v Kurdistánu elektrárnu stavět. Mimo záznam jsou ale lidé z PSG naštvaní, že ČEB není schopná rozhodnout a říct ano, nebo ne.

Sama banka situaci komentovat nechce. "Česká exportní banka se k této otázce nebude vyjadřovat vzhledem k probíhajícím jednáním, která by tímto mohla být ovlivněna," říká vedoucí komunikace firmy Petr Križan.

Již na konci loňského roku přitom přišel investor – skupina KAR, jejímž majitelem je jeden z nejbohatších Kurdů šejk Baz Karim, s tím, že potřebuje rozhodnutí o financování co nejdříve.

Jednání se táhnou již tři roky a poslední kolo (po změnách ve smlouvě) více než rok. V iráckém Kurdistánu je ale vážný nedostatek elektřiny a země nemůže čekat donekonečna.

I když nyní shání PSG financování pouze ve druhé ze tří fází plynové elektrárny Khurmala, původně se hovořilo o všech třech částech a zakázce až za 18 miliard korun. První a třetí část získalo ale konsorcium Siemensu a ABB.

A to, když loni vidělo, že se české instituce k financování projektu příliš nemají, dalo Kurdům nabídku i na "českou" část. Německá banka a pojišťovna s Kurdistánem problém nemají.

Šejk Baz Karim byl v lednu v Praze, kde mu ministerstva i ČEB přislíbily rychlé rozřešení. Generální ředitel ČEB Karel Bureš tehdy odhadoval konec února a řekl, že jelikož se jedná o strategický projekt v rizikové oblasti, musí ho kromě představenstva exportní banky a dozorčí rady schválit ještě mimořádná valná hromada.

Poté by následoval ten samý proces u pojišťovny EGAP a na závěr by byl případ předložen ke schválení vládě.

Problém je, že banka neudělala ani první krok – tedy neposlala projekt do představenstva. Prý kvůli chybějící dokumentaci.

Mezi mlýnskými kameny

Exportní banka je zde ale v nezáviděníhodné pozici. Projekt je bez politické podpory těžko schvalitelný a dva hlavní akcionáři – tedy MPO Jana Mládka a ministerstvo financí Andreje Babiše – mlčí.

"Situace je zatím taková, že Mládek by ten export i podpořil, přece jen je tam 70-80procentní účast českého průmyslu. Ale pro Babiše je obchod příliš rizikový a odmítá ho. A Mládkovi ten případ nestojí za střet," komentuje situaci zdroj HN z ministerstva financí. A vedení banky nechce jít proti svým akcionářům ani je do ničeho tlačit.

Andrej Babiš ale svoji roli popírá: "Já nerozhoduji o projektech, obraťte se na ČEB," odpověděl v SMS. "To není pravda. Prostě si to přehazují jako horký brambor," říká zdroj, který se účastnil některých jednání.

Přijetí rozhodnutí nepomohla ani návštěva šejka v Praze, ani příjezd kurdského ministra pro elektřinu před třemi týdny. Zatímco ministr průmyslu se s nimi aspoň setkal, Babiš si čas nenašel. A koncem března uplynul poslední termín, do něhož mělo být české financování hotové.

Proč se ani jeden ze dvou hlavních akcionářů nevysloví otevřeně buď pro nabídku, nebo proti ní, nechává ministerstvo průmyslu bez odpovědi.

Podle Petra Blažka z ministerstva financí, který sedí v dozorčí radě EGAP, je "obchodní případ Erbil velmi komplexní a složitý k posouzení. Existují tu pozitiva (otevření iráckého trhu českým exportérům) i negativa (vysoce rizikové teritorium)". Proč ale trvá rozhodnutí tak dlouho, také neříká.

Kurdové už nečekají

"Již máme z kurdské strany signál, že zahájili jednání s německou konkurencí," říká spolumajitel PSG Ivan Veselý.

Podle něj žádné oficiální odmítnutí nabídky česká strana s předstihem nedostane.

"U třetí části elektrárny, o kterou jsme se také ucházeli, nám oznámili, že končíme, až když to podepsali s někým jiným," dodává s tím, že ztrátou zakázky si Češi zavřou do Kurdistánu dveře.

Otázkou je, proč šejk Baz Karim na Česko vůbec ještě čeká. On sám v prosincovém rozhovoru naznačil, že není ideální být závislý jen na jedné či dvou firmách.

Roli ale může hrát i to, že tím, kdo zakázku PSG původně donesl, byla turecká prominentní stavební skupina Renaissance, která se měla podílet na stavební části projektu. Ten je tak zajímavý i pro Turky. A Turecko jako velký soused je zase významné pro irácký Kurdistán. Ministr Mládek se toho pokusil využít při nedávné návštěvě v Turecku, kdy chtěl (měsíc po posledním ultimátu) tamní vládu přesvědčovat, aby přejala část záruk za projekt.

Ta to ale odmítla.