Pobočky Guggenheimova muzea a Louvru měly být v Abú Dhabi už dávno dokončené. I bez nich se ale ze Spojených arabských emirátů – federace, která bývala známější svými automaty na zlato či pouštními safari – pomalu stává umělecké středisko celého regionu.

Pouštní země, kterou tvoří sedm emirátů a jež vydělává především exportem ropy, do umění investuje už třetí dekádou. A dnes je pro majetnější světové sběratele umění jedním z nejdůležitějších trhů.

Milovníky umění do emirátů láká každoroční veletrh umění, který se v Abú Dhabi koná vždy v listopadu. Jinak se ale jezdí především do Dubaje, kde probíhá nejvíce obchodů s uměním na celém Blízkém východě. V tomto emirátu s 2,1 milionu obyvatel působí pobočky aukčních domů Christie’s i Sotheby’s, ale také nespočet menších galerií.

Částky, za které se díla prodávají, v Dubaji začínají na desítkách tisíců dolarů a od roku 2008 jen prudce stoupají. Levnější umění se od té doby přesunulo na místní alternativní uměleckou scénu, konkrétně do sousedství ulic Al Quoz a Alserkal, kde sídlí galerie The Third Line nebo Ayyam Gallery.

V historické, ale rekonstruované čtvrti Dubaje zvané Bastakíja se nachází také galerie XVA. S tou spolupracuje v Dubaji usazený irácký umělec Halim al-Karim. "Tady to umělecky žije," tvrdí. "Ať se trh zachová jakkoliv, tady umění přežije."

Dokonce i v Šardžá, nejkonzervativnějším ze sedmi arabských emirátů, se od roku 1993 koná mezinárodní bienále umění. Dle sběratele Kita de Boera, jenž od roku 1990 žije v Dubaji, se ale umělecká scéna v Šardžá netočí jen kolem peněz.

Právě v Šardžá totiž působí nadace Barjeel Art Foundation, která pro veřejnost uspořádala stálou sbírku arabského umění a děl z Blízkého východu. Exponáty patří do sbírky člena vládnoucí dynastie – sultána al-Kasímího. A kromě toho nadace pořádá i krátkodobé výstavy. "Šardžá má o umění ze všech emirátů nejupřímnější zájem," tvrdí de Boer. "A zajímá se o něj hlavně kvůli umění samotnému."