Bankovní rada České národní banky uvedla ve čtvrtek na svém zasedání, že využití kurzu koruny jako nástroje měnové politiky je pro otevřenou ekonomiku Česka v kombinaci s nulovými sazbami nejúčinnějším nástrojem měnové politiky a vedlo k žádoucímu zvýšení inflačních očekávání k inflačnímu cíli. Na zasedání také zaznělo, že možnosti měnové politiky jsou v případě potřeby uvolnění podmínek neomezené.
"V diskusi zaznělo, že pokud by byl k dispozici standardní nástroj úrokových sazeb, jeho použití by vedlo k rychlejšímu návratu inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli," jak uvádí záznam. Na jednání bylo také několikrát zmíněno, že řada ukazatelů potvrzuje pozitivní tendence v ekonomice, ke kterým podstatně přispělo zavedení kurzového závazku v listopadu 2013.
Pozitivem pro českou ekonomiku je také nedávno zahájené měnověpolitické uvolňování v eurozóně, které se zatím plně nepromítlo. Vzhledem k silné navázanosti tuzemské ekonomiky na Německo lze vlivem slabšího kurzu eura očekávat významné prorůstové impulzy v domácí ekonomice, což také přispěje k dosažení inflačního cíle.
Čtvrtečního jednání bankovní rady se před týdnem zúčastnilo všech sedm centrálních bankéřů. Rada na zasedání rozhodla pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 korun za euro. Úrokové sazby nechala na minimech.
Bankovní rada také naznačila, že se zvýšila pravděpodobnost, oproti předchozímu únorovému zasedání, dalšího oslabení české měny vůči euru. Podle dřívějšího vyjádření analytiků bylo ale cílem prohlášení především zabránit výraznějšímu posilování kurzu ke 27 korunám za euro.
Česká národní banka zároveň ve čtvrtek potvrdila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhé polovině roku 2016. Upozornila, že v případě dlouhodobého posílení tlaků na pokles cen a obnovení rizik deflačního vývoje je připravena kurzový závazek ze 27 korun za euro posunout.
Devizové intervence zahájila ČNB v listopadu 2013 s cílem zabránit deflaci.
