Vítězem 6. ročníku soutěže Vinařství roku se stala společnost Château Valtice. Nejde vůbec o malou společnost, když její roční tržby přesahují 200 milionů korun. Firma si ale stále zachovává punc rodinného podniku, když ji řídí dvě generace Šťastných.

David Šťastný, který má v Château Valtice na starosti marketing a strategii vysvětluje v rozhovoru pro Hospodářské noviny, v čem je kouzlo úspěchu značky.

Čím jsou vaše vína, vaše vinařství výjimečné?

Naše rodinné vinařství je zvláštní ve své dlouhé úspěšné historii, která nás navíc obrovsky zavazuje. Navazujeme na tradici bývalého lichtenštejnského vinařství z přelomu 14. a 15. století. V devadesátých letech minulého století se nám podařilo obnovit původní moravské vinařské dominium Château Valtice. Jsme zároveň největšími pěstiteli vinné révy u nás, což nám zajišťuje velkou míru vinařské svobody a variability. Máme téměř 600 hektarů vlastních vinic, a to je naše rodinné zlato.

Soběstační vlastními hrozny ale asi nejste.

Na Moravě nenajdete mnoho vinařství, která by byla spokojena s rozlohou svých vinic. Zvlášť po loňské nižší úrodě hroznů. Na Moravě začal boj o surovinu. Jsme jen o něco více svobodní než ostatní.

Chystáte tedy novou výsadbu?

Každoročně sázíme desítky hektarů vinohradů. Je to ale velmi finančně náročné. Z posledních pěti let tři roky byly nižší sklizně. Vlastní základna ve vinohradech, to je to na čem vinařství stojí a padá.

Z hlediska odrůd, co jsou vaše klíčové, pro Valtice charakteristické odrůdy?

Historicky jsou Valtice známé především odrůdou Valtický sylván. V posledních 30 letech se móda kloní k této odrůdě různě, ale je to pro nás pořád vlajková loď. Jižní část Pálavských vrchů, kde máme většinu našich vinohradů, je pak vhodná pro Ryzlinky vlašské, Rýnské, Rulandské bíle i spoustu dalších odrůd. Je to naprosto unikátní oblast na minerální vína, troufám si říct, že jedna z nejlepších na světě.

Jedním z kritérií hodnocení soutěže Vinařství roku je také hospodaření firmy, management. Z hlediska organizace Château Valtice, v čem jsou vaše silné stránky?

Jsme rodinné vinařství. Ve vinařství pracuji já, můj otec, můj bratr a můj bratranec. Fakticky však vinařstvím žije celá naše velká rodina včetně dětí. Řízení, rizika a úspěchy jsou v rukou členů rodiny, o tom rozhoduje rodinná rada. Dobrých rodinných vinařství je samozřejmě na Moravě více a vždy platí, že když se vám práce stane koníčkem, pokorně a poctivě přistupujete k přírodě i lidem a věříte tomu co děláte, úspěchy se dostaví. To je dlouhodobá strategie o které jsme přesvědčení. A doufám, že nám roste další generace vinařů a slušných lidí, kteří toto naše poselství převezmou.

Objevují se zájemci o vaši společnost z řad investorů?

Ano. Tlaky jsou různé, finanční nabídky vysoké. Je to ale rodinné zlato, které nikomu nikdy neprodáme a věříme, že tak tomu bude i několik dalších generací. Nejsme na prodej.

Naopak v poslední době poměrně aktivně vyhledáváte investiční příležitosti vy...

Děláme vše pro posílení i oživení našeho vinařství. A s tím si snažíme vyhrát. Když je nějaká možnost tak jí podrobně analyzujeme. Několik let jsem pracoval na akvizicích v bance. Je to i takový můj koníček. Před rokem a půl jsme takto koupili špičkové Vinařství Kovács. Máme zájem, aby i toto malé rodinné vinařství zůstalo svobodné a jedinečné, jako bylo před tím. Má své vlastní vinice, unikátní terroar, svou technologii a svou vlastní filozofii. Kontrolujeme jen rizika a strategii.

Nejžhavějším tématem mezi vinaři posledních dní je jistě regulace oboru, příprava novely zákona o vinohradnictví a vinařství, jak na ni koukáte?

Trh s černým vínem nabral neskutečných obrátek a valí se nekontrolovatelně jako lavina. Hrozí, že tak jako u metanolové aféry, může dojít až k nějaké tragédii. Pokud počet nevyhovujících vzorků vína na trhu v ČR, které zkontroloval státní kontrolní orgán roste každoročně až o 200 procent, tak to o něčem svědčí. Poučením by pro nás měla být aféra s glykolem v Rakousku. Ta poškodila Rakouské vinaře na několik desítek let. Něčemu podobnému, co by mohlo ohrozit dobrou pověst moravského vinařství, je nutné jednoznačně zabránit. Dobré jméno se buduje dlouho, ztratit ho však můžete velmi rychle.