Setmělé nebe nad letištěm křižují velká dopravní letadla blížící se k přistání. Rozestupy mezi sebou mají jen minutu dvě a s tím, jak se blíží k dlouhé asfaltové ploše, se i navzájem přibližují víc a víc. Systém je automaticky řadí za sebe do jedné trajektorie, mnohem blíž, než jsme zvyklí, a letouny v krátkém sledu za sebou přistávají na ranveji. 

Ještě ani nedozní hukot toho prvního a podvozek druhého už dosedá na dráhu. Vše řízené počítačem, bez zásahu lidské ruky. Zní to jako sci-fi? Ne každému, říká Jiří Tomíček a vysvětluje, že jeho lidé na podobném systému už několik let úspěšně pracují. Tomíček vede brněnské vývojové centrum společnosti Honeywell a je viceprezidentem Honeywell Technology Solutions, divize, která má na starosti výzkum, vývoj a inženýring pro celý Honeywell. 

Technologie za miliardu

V Brně nadnárodní gigant zaměstnává 1500 špičkových vědců, a je tak vůbec největším vývojovým centrem Honeywellu v Evropě. Podle Tomíčka je Česko pro Honeywell jednou z priorit v rozvoji, a vývojové centrum tak dál poroste.

„Do pěti let o dalších několik set lidí,“ upřesňuje viceprezident Honeywell Technology Solutions. Část téhle expanze přitom už má reálné obrysy – první tři z nových laboratoří za více než 250 milionů korun otevřel Honeywell v Brně minulý týden, dalších pět bude následovat brzy – nabídnou dohromady 300 pracovních míst. Celkem přitom Honeywell do svého brněnského inovačního centra investoval už přes miliardu korun.

Video: Testy pilotů dopravních letadel

EKG a špion pohybů očí. Testy pilotů dopravních letadel
EKG_a_spion_pohybu_oci._Testy_pilotu_dopravnich_letadel

„Ta částka je jen za technologie, protože všechny čtyři budovy máme pronajaté,“ dodává Tomíček.

Honeywell v Brně působí 12 let. „Tomu začátku říkám takový reaktivní inženýring. Honeywell tu tehdy nabral asi 30 velmi schopných inženýrů, a protože se jim dařilo, přibrali k nim posily a umožnili nám postupně vyrůst až do těchto rozměrů,“ popisuje Tomíček.

Dodává, že brněnský Honeywell teď už stojí na vlastních nohách a zásobuje inovacemi celý svět – a to jak v divizi letecké techniky, tak v oborech automatizace a řízení. „Všechna vývojová centra společnosti působí globálně, to znamená, že dělají vývoj i pro výrobní závody na jiných kontinentech – kromě Evropy tak z Brna pracujeme i na projektech pro Ameriku, Indii a Čínu,“ vysvětluje Tomíček.

Kromě toho Brno funguje jako vývojový hub pro celou Evropu – spojuje ostatní menší vývojová centra na kontinentě a zastřešuje jejich projekty. V praxi to pak znamená, že brněnští vývojáři denně mluví se svými kolegy ve světě, radí se a dělí se o poznatky.

„Jejich práce není jen o bádání v laboratoři, ale hlavně o sdílení vědomostí a výsledků napříč zeměkoulí a o tom, jak umí svoji práci prodat a zajistit si, že budou slyšeni,“ vysvětluje Tomíček. Tady v regionu je podle něj obrovské technologické know-how, ale potřebnou průbojnost prý Češi zvládají o něco hůř a občas mají s komunikací trochu problémy. „Ale praxí se to zlepšuje,“ usmívá se Tomíček. 

Jihomoravské Silicon Valley

Česká republika má podle něj pořád v oblasti výzkumu a vývoje ohromný potenciál a je vidět, že si to firmy ve světě uvědomují, když sem stále častěji stěhují svá inovační centra.

Že by do budoucna v Česku nebo tady v Brně chyběly kapacity a došli lidé, z toho Tomíček obavy nemá. „Jen tady v regionu univerzity každoročně vypustí do světa 20 tisíc absolventů,“ dodává s tím, že kvalita je různá, ale těch talentovaných je podle něj stále dost.

Přesto výhledově Tomíček počítá s tím, že se brněnský vývoj Honeywellu bude víc orientovat na posily ze zahraničí. „Ne proto, že by cizinci byli lepší vědci a inženýři, ale protože přinášejí různorodost a ta podporuje kreativitu, což je pro vývoj hodně důležité,“ vysvětluje Tomíček. Vývojové centrum Honeywellu teď zaměstnává z 80 procent Čechy, zbytek jsou cizinci z 28 zemí světa.

Když dojde na oblíbené přirovnání Brna k jihomoravskému Silicon Valley, Tomíček se široce usměje. „My tady tomu říkáme Mekka české vědy a výzkumu. Ale upřímně, věřím, že Brno je výjimečné nejen v rámci Česka, ale i ve střední Evropě – žádný z regionů okolo neinvestoval takovým způsobem do inovací, jako se to děje v Brně,“ dodává.

„Tady je cítit podpora vědy a vývoje ze strany firem, univerzit, města, kraje i vlády. To je unikátní konstelace. A k tomu ta energie lidí tady, potenciál expertů a specialistů – já opravdu věřím, že to pro region i pro vývoj technologií ve světě přináší možnosti, o kterých se nám zatím ani nesní,“ říká přesvědčeně Tomíček.

Na čem v Brně pracují vývojáři Honeywellu