Zprávy ze světa peněz a byznysu, které dnes stojí za pozornost:

Praha. Český statistický úřad zveřejní výsledek HDP za loňský rok a 4. čtvrtletí 2014.

Praha. Česká spořitelna zveřejní hospodářské výsledky za loňský rok.

Vídeň. Rakouská bankovní skupina Erste Group Bank zveřejní hospodářské výsledky za čtvrté čtvrtletí a celý rok 2014.

Berlín. Jednání Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) o dopadech napětí na Ukrajině na obchodní vztahy Německa s Ruskem.

Amsterodam. Evropský výrobce letecké techniky Airbus Group zveřejní hospodářské výsledky za čtvrté čtvrtletí.

Omaha. Investiční společnost Berkshire Hathaway amerického miliardáře Warrena Buffetta zveřejní hospodářské výsledky za čtvrté čtvrtletí.

Rusko se příští týden zúčastní jednání o dodávkách plynu

Rusko v pátek ráno potvrdilo účast v jednáních o dodávkách zemního plynu, která svolala Evropská unie do Bruselu na příští pondělí. Účast přislíbil ministr energetiky Alexandr Novak, podle agentury TASS dostal pozvání i šéf Gazpromu Alexej Miller. Ukrajina pozvání ministra energetiky Volodymyra Demčyšyna dosud nekomentovala. O třístranných jednáních, která organizuje komisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič, informoval Brusel ve čtvrtek.

Hlavním tématem má být spor o objemy dodávek ruského plynu Ukrajině. Kyjev minulý týden vypnul zásobování povstaleckých zón na východě země, na což Gazprom reagoval přesunutím části denní kvóty přímo do separatistických "lidových republik". Kyjev pak obvinil ruského dodavatele, že neplní podmínky kontraktu. Ruský plynárenský gigant ve čtvrtek naznačil, že je ochoten dohodnout se s Kyjevem na kompromisu. "V tuto chvíli jsme připraveni vyloučit dodávky plynu do Donbasu z našich jednání (s Ukrajinou)," prohlásil mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov.

ExxonMobil ztratil na ukončení těžby ropy v Rusku asi miliardu dolarů

Rafinerie Exxonu v texaském městě Baytown, ilustrační fotoAž na jednu miliardu dolarů (24,6 miliardy korun) odhadla americká ropná firma ExxonMobil potenciální ztráty spojené s pozastavením svých aktivit v Rusku zasaženém sankcemi. Firma to ve čtvrtek uvedla ve výroční zprávě. ExxonMobil musel loni pozastavit projekty se svým ruským protějškem firmou Rosněfť, když se tato největší ruská ropná společnost a jiné ruské podniky staly v loňském roce terčem sankcí, které Západ uvalil na Rusko kvůli ukrajinské krizi.

Tato opatření byla přijata, "abychom se podvolili sankcím... zakazujícím veškerou příbřežní činnost v Rusku, v Černém moři, v Arktidě a veškerou pevninskou činnost na západě Sibiře," uvedla podle agentury AFP firma ve sdělení. Americké sankce uvalené na Rusko požadovaly, aby americké firmy ustaly ve své činnosti v arktické oblasti, která je potenciálně bohatá na ropu a další uhlovodíky. ExxonMobil tak musel uzavřít své zařízení v této části Ruska. Na společnost ale dolehl i loňský prudký pokles cen ropy, které se od června propadly o více než 50 procent.

Firmy, kterým daňové úřady loni zadržely peníze, mají nárok na odškodné

České finanční úřady loni kvůli podezření na daňové úniky odmítly převážně mezinárodním firmám vyplácet zpět daň z přidané hodnoty. Dohromady šlo o 13 miliard korun. Akce, která začala v lednu, ale nakonec žádné podvody neprokoázala a stát nakonec peníze společnostem vrátil. Často ale až téměř po roce, což mnoha firmám působilo potíže.

Dotčené podniky proto požadují odškodné - tedy aby jim stát vyplatil ze zablokovaných peněz úrok. A ten jim loni na podzim přiznal Nejvyšší správní soud. V přelomovém rozhodnutí řekl, že firmy mají nárok na "bolestné" ve výši čtrnácti procent, protože stát jim peníze zadržoval neúměrně dlouho. A tento měsíc svůj verdikt zopakoval. Firmy ovšem nemají na úroky nárok automaticky, ale budou si je muset na finančních úřadech vysoudit. Kolik peněz stát na odškodném nakonec vyplatí, bude tedy záviset na tom, kolik podniků do soudních pří půjde. Pokud by to byly všechny, byla by to miliarda korun.

Německo zřejmě schválí prodloužení pomoci Řecku

Řecký premiér Andonis Samaras na setkání s německou kancléřkou Angelou MerkelovouNěmecký Spolkový sněm pravděpodobně v pátek schválí prodloužení hospodářské pomoci Řecku. Podporují to všechny poslanecké kluby, ukázala čtvrteční jednání jednotlivých parlamentních frakcí. Návrh zřejmě bude mít velkou většinu i přes výhrady části konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, které pobouřila žádost řeckého ministra financí Janise Varufakise o odepsání části řeckého dluhu.

Při čtvrtečním zkušebním hlasování v klubu CDU/CSU vystoupilo 22 z 311 poslanců proti návrhu, pět se zdrželo. Velká většina konzervativců ale poslechla doporučení kancléřky a ministra financí Wolfganga Schäubleho, aby v zájmu zachování budoucnosti společné evropské měny pomoc Řecku prodloužila.

Na propagaci značek Klasa a Regionální potravina půjde téměř 300 milionů korun

Zakázku na propagaci značky Klasa vypíše stát okolo 15. března. Cena tendru rozděleného na čtyři menší části má včetně dvacetiprocentní opce dosáhnout 298 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Ve čtvrtek to řekl mluvčí ministerstva zemědělství (MZe) Hynek Jordán. Zhruba o tři týdny později, tedy začátkem dubna bude vypsána i dvouletá zakázka na propagaci Regionální potraviny za 57 milionů korun. Nový koncept zadávání zakázek představil úřad potencionálním uchazečům ve středu na předběžné konzultaci. Podle Jordána se jí zúčastnili zástupci zhruba 35 různých firem.

V předchozích letech byly obě zakázky zadávány jako dva velké tendry. Letos se nově rozdělí na strategickou a kreativní část, realizační část a část zahrnující mediální plánování a mediální nákup. Poslední část zakázky, o níž se bude soutěžit, bude zajištění propagace značek na veletrzích a výstavách. Rozdělení zakázek má podle ministerstva usnadnit účast většímu počtu firem. Má také umožnit státu lépe kontrolovat, co pro něj za nemalé finanční prostředky firmy zajišťují.