Česku hrozí, že letos nevyčerpá z evropských fondů v krajním případě až 85 miliard korun, varuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). V tiskové zprávě o tom v úterý informovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Výsledná "ztráta" však bude s největší pravděpodobností výrazně nižší. Jde totiž podle ní o krizovou variantu. Česko má s čerpáním peněz z evropských fondů problémy dlouhodobě. Už v roce 2013 nedočerpalo 12 miliard korun a loni přišlo o dalších devět miliard.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které čerpání peněz z fondů EU v Česku koordinuje, při svých odhadech vycházelo hlavně z údajů od jednotlivých řídících orgánů. Ty odhadují, že celková suma nedočerpaných peněz za letošní rok bude činit mezi 18 až 23 miliardami korun.

Při započítání vedlejších dopadů však MMR pracuje i se scénářem, že výše nedočerpání může být i 41 miliard korun. "Pokud se nám nepovede vypořádat s některými riziky a nebudou realizovány například velké dopravní stavby, mohla by částka nedočerpaných peněz v roce 2015 z evropských fondů dosáhnout v krajním případě až 85 miliard korun," varovala ministryně Šlechtová.

Nejvíce rizikových je pět operačních programů. Jde o OP Životní prostředí, OP Doprava, ROP Severozápad, Integrovaný operační program a OP Výzkum a vývoj pro inovace. MMR je dlouhodobě řadí do vysoce rizikové kategorie.

Materiál ministryně představila na pondělním jednání vlády, jeho projednání však vláda nedokončila. Podle MMR se prý některé resorty domnívají, že pohled MMR jako národního koordinátora je příliš kritický a jejich programy nejsou tak rizikové, jak je vidí MMR.

V lednu přijeli do Česka zástupci Evropské komise jednat, jak zachránit co nejvíce peněz. Jednou z možností je administrativní rozdělení projektů na dvě části. Nyní je takzvané fázování možné u projektů nad pět milionů eur (cca 140 milionů korun). ČR chce, aby se tato hranice snížila. "Podstatou fázování je, že se rozdělí na dvě části. Jedna část se zaplatí ze starého období a druhá část se zaplatí z nového období," řekla náměstkyně pro místní rozvoj Olga Letáčková.

Česko také navrhlo, aby jednotlivé řídící orgány mohly volněji přesouvat peníze v rámci svého operačního programu. Rychleji by se měly schvalovat revize operačních programů. Možností je i zařazení nových aktivit, které by šlo podpořit. Česko tak usiluje o umožnění financování silnic II. a III. třídy z evropských peněz.

Letošní rok je posledním, kdy je možné čerpat peníze z programového období 2007 až 2013. Česko v něm mělo k dispozici více než 700 miliard korun.