Profesionálové z českého maloobchodu hledají v Praze nové cesty pro budoucnost. Staré recepty totiž na českém trhu přestávají fungovat. Špičky tohoto byznysu nejen z Česka, ale i ze zahraničí tak nyní na dvoudenní konferenci Retail Summit řeší nové trendy a budoucnost svého oboru. Na 21. ročník největší obchodní konference ve střední Evropě letos přijelo téměř tisíc lidí.

Mezi hlavními řečníky prvního dne konference vystoupí například člen představenstva Agrofertu Jaroslav Kurčík, generální ředitel logistické společnosti Hopi František Piškanin, šéf inovací v poradenské a výzkumné společnosti Nielsen Johan Sjoestrand, šéf slovenského Teska Martin Dlouhý a řada dalších řečníků.

Mluvit budou hlavně o tom, jakým směrem se má český obchod vydat, jaké inovace se dají na trhu očekávat a například jak by se mohla proměnit spolupráce mezi výrobci a obchodníky s potravinami. K tématům prvního dne bude patřit i výhled do budoucnosti obchodních center v Česku a chystané projekty v oblasti e-commerce.

Na úvod konference vyzval prezident hospodářské komory Vladimír Dlouhý k více optimismu. "Jestli budou lepší časy, to nevím. Měli bychom jednoznačně šířit optimismus, to je základní zpráva, kterou bych vám chtěl předat," řekl Dlouhý na začátku svého vystoupení. "Věřím, že růst české ekonomiky může být až mezi 2,5 až třemi procenty ročně," dodal Dlouhý s tím, že Česko má ze všech zemí v regionu největší makroekonomickou stabilitu.

Popelnice Evropy

Kvalita, nebo cena? Na konferenci se začalo řešit, jestli je Česko v potravinách popelnicí Evropy. "Zákazník nesleduje už jen cenu, ale i příběh výrobku, kde výrobce platí daně, kde zaměstnává lidi," říká optimisticky ministr zemědělství Marian Jurečka. Člen představenstva Agrofertu Jaroslav Kurčík to ovšem vidí kritičtěji. "Jediným rozhodovacím nástrojem spotřebitelů je cena, to tlačí řetězce a pak to tlačí i třeba na kvalitu výrobků," řekl Kurčík s tím, že je v Česku stále slabá kupní síla.

S vlivem nízké kupní síly souhlasí také šéf logistické společnosti Hopi František Piškanin. "Na zboží můžete napsat, co chcete. Kvalita jde přes jazyk," dodal Piškanin.

Otázka úrovně potravin v českém maloobchodě vzbuzuje u účastníků konference zájem. „Žiji ve Štrasburku a mám to srovnání. Divím se, jaká kvalita produktů se tu nabízí a jsem z toho nešťastná,“ popisuje svou zkušenost poslankyně Evropského parlamentu Dita Charanzová. 

Takovou kritiku kvality potravin v Česku ale odmítá Piškanin: "Řetězce si dovolí, co si necháme líbit. Jenže to souvisí se slabou kupní silou. To, co je laciné, má trochu znásilněnou recepturu. Ale to ještě neznamená, že tady není kvalita," dodal s tím, že jak kupní síla poroste, bude se měnit i poptávka po kvalitnějších a dražších potravinách. 

Šéfka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková se do debaty zapojila ostrou kritikou ministerstva. "Kontroly v Česku byly opakovaně zaměřeny na administrativu, ne na kvalitu," upozornila Nováková s tím, že kvalita výrobků začíná u stabilních podmínek pro podnikání. 

V Německu je cola lepší

Členové hlavního panelu pokračují v debatě o kvalitě potravin v Česku. "Jako laik jsem svými chuťovými buňkami přesvědčen, že Coca-Cola koupená na české straně hranice je jiná než v Německu," řekl Dlouhý s tím, že podobnou zkušenost má i s pracími prostředky a dalšími výrobky. 

Jan Žák z velkoobchodního řetězce Makro potvrdil, že složení některých výrobků se v různých zemích liší. "Dodavatel nám říká, že chuť je někdy jiná kvůli jiným chuťovým požadavkům zákazníků," dodal Žák s tím, že obchodníci toto nemůžou ovlivnit. Nováková si na konec prvního panelu posteskla, že se opět jako v minulých ročnících zahájení konference točilo v kruhu okolo vztahů mezi obchodníky, dodavateli a regulací státu. 

Zákaz prodeje o svátcích povede k propouštění

Vedle samotného programu sumitu uspořádala Hospodářská komora a Svaz obchodu vlastní tiskovou konferenci. Během ní odsoudily záměr některých poslanců uzavřít obchody větší 200 m2 o některých svátcích a nedělích. "Byl by to zásah do soukromých podnikatelských práv. Znamenalo by to propouštění. Zařadili bychom se po bok Maďarska, kde teď protestují odbory, nebo Řecka," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. 

Opatření by nedopadlo jen na potravináře, připomněla prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. "Saturace obchodní plochy je v Česku největší v Evropě - my jsme povolili výstavbu 350 nákupní center je v Česku a tímto bychom je začali uzavírat," uvedla Nováková. 

Od kvality potravin a vztahů mezi obchodníky a dodavateli se téma konference přesunulo k výhledu do budoucnosti a hledání inovací v obchodě. 

Zakladatel pracovního portálu Jobs.cz Libor Malý nejprve vybídl k pozitivnímu přístupu, který zatím na konferenci postrádá. "Pokud chceme mít výsledky, tak musíme maximalizovat energii v systému. Aby to bavilo nejen vás, ale i všechny pod vámi. Pak se dostaví ty výsledky," vyzval Malý. Pro obchodníky a dodavatele to podle něj znamená, aby se neohlíželi každý jen sám na sebe. 

Většina inovací nepřežije

Rozhodujícím faktorem pro úspěch v obchodě mají a budou stále víc mít inovace. Přijít a uspět s nimi ale není vůbec snadné. "Tři čtvrtiny nových výrobků nevydrží v obchodech déle než rok," upozornil Johan Sjoestrand, výkonný ředitel pro inovace ve společnosti Nielsen.

Na inovace sází i Plzeňský Prazdroj, v němž věří, že tak může i na českém trhu růst. "I v Česku nemají všichni rádi pivo, ženy preferují mezi alkoholickými nápoji víno. To je skupina zákazníků, které chceme také oslovit," uvedl ředitel marketingu Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie.

Kromě toho vidí prostor pro růst také v představení piva jako nápoje, který se hodí ke všem příležitostem nebo třeba oslovení lidí, kteří nepijí tradiční pivo vůbec. Alternativou a tedy i inovací tak může být například cider. "Posledních 20 let jsme byli nejpomalejší oblastí rychloobrátkového zboží v inovacích, to se ale začalo měnit. Zákazníkům musíme nabídnout více příležitostí i informací," dodal McKenzie. 

Začala odpolední část prvního dne konference. Diskutovat se bude o trendech a úspěších v obchodu, budoucnosti kamenných prodejen a dalších aktuálních tématech.

Zákazníci jsou nevěrní

Podle Manfreda Litschky ze společnosti TCC spotřebitelé v současnosti výrazně mění své nákupní chování. To s sebou nese nové problémy pro maloobchodní řetězce. "Evropané mají nejnižší loajalitu vůči supermarketům a orientují se podle ceny," upozornil Litschka s tím, že loajalita za slevu přestává fungovat úplně.

Pokud řetězce chtějí opět růst, nestačí už volit jednoduchou cestu otevírání nových prodejen. Těmi je trh již zasycený. Místo toho Litschka navrhuje zaměřit se na emoce a odlišit se tak od konkurence (protože odlišení jen cenou už nefunguje).  

Na loajalitu už příliš nefungují ani klasické věrnostní karty, obchodníci proto vymýšlejí, jak je inovovat a vrátit jim atraktivitu. Například řetězec COOP vyvinul kombinaci mezi věrnostní kartou a předplacenou platební kartou. "I na venkově vidíme, že lidé využívají stále víc platební a bezkontaktní karty," uvedl Roman Bruzl ze Západočeského konzumního družstva Sušice. Věří tedy, že nová COOP dobrá karta přichází na trh právě včas. 

Nový e-shop s potravinami

Velkým tématem je i propojení tradičních kamenných obchodů a e-shopů. Petr Vyhnálek, který řadu let vedl řetězec Globus, nyní působí v E-commerce Holding. Ta letos spustí na českém trhu e-shop s potravinami Kolonial.cz.

"Bude to obchod, který bude stavět na tradičních hodnotách. Do pěti let bychom chtěli dosáhnout obratu čtyř až pět miliard korun," uvedl Vyhnálek s tím, že jednu z největších překážek nyní vidí hlavně v zajištění logistiky. Sortiment nového e-shopu se má postupně rozvíjet, přesná čísla zatím Vyhnálek raději nechce uvádět. 

"V první fázi bude Kolonial.cz rozvážet nákupy jen po Praze. Na výběr bude mezi několika tisíci položek," sdělil na konferenci Vyhnálek.

"Konkurenti udělali velkou pionýrskou práci v bourání bariér, které bránily a brání nakupování potravin na internetu," dodal Vyhnálek s tím, že každý další hráč, který se do tohoto segmentu pustí, to bude mít jednodušší.

Nový e-shop s potravinami Kolonial.cz by podle Vyhnálka měl začít fungovat v průběhu první poloviny letošního roku.