Německá vláda ve středu zlepšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,5 procenta z dříve očekávaných 1,3 procenta. Tempo růstu by tak mělo zůstat na loňské úrovni. Podle agentury DPA hodlá vláda využít příznivého hospodářského vývoje a vysokých daňových příjmů k posílení investic.

Vláda rovněž předpověděla, že počet výdělečně činných osob v Německu se v letošním roce vyšplhá na rekordních 42,8 milionu s tím, že příznivé podmínky na trhu práce přispějí k hospodářskému růstu. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá také řada českých podniků.

Podle agentury DPA počítá německá vláda v letech 2016 až 2018 s dodatečnými investicemi v objemu 10 miliard eur (téměř 280 miliard korun). Více peněz by mělo směřovat například do rychlého internetu či do vzdělávacího systému.

Spolkový statistický úřad tento měsíc oznámil, že německá ekonomika loni podle předběžných údajů stoupla o 1,5 procenta, což představuje nejrychlejší růst za poslední tři roky. V samotném čtvrtém čtvrtletí se však hrubý domácí produkt zvýšil jen zhruba o čtvrt procenta.

Německá ekonomika zahájila loňský rok silným růstem, v průběhu roku se ale jen těsně vyhnula recesi. Ta se většinou definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Německou ekonomiku loni zasáhl hospodářský útlum klíčových obchodních partnerů v eurozóně. Negativní dopad ale měla také ukrajinská krize, která vedla k prudkému poklesu německého exportu do Ruska.

Spotřebitelská nálada se dostala na 13leté maximum

Spolu s růstem domácí ekonomiky v Německu roste i spotřebitelská nálada. Ta se dostala na nejlepší úroveň za více než 13 let. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila výzkumná společnost GfK. Za růstem optimismu stojí prudký pokles cen ropy, který zvyšuje disponibilní příjmy spotřebitelů.

Index spotřebitelské důvěry pro únor stoupl o 0,3 bodu na 9,3 bodu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od listopadu 2001. Překonal rovněž očekávání analytiků, kteří podle agentury Reuters počítali s mírnějším nárůstem na 9,1 bodu.

"Také německé spotřebitele zjevně ovlivnil významný propad cen energie v uplynulých několika týdnech," uvedl analytik GfK Rolf Bürkl. "Snížené náklady na pohonné hmoty a topné oleje posilují disponibilní příjem, což poskytuje spotřebitelům větší prostor k dalšímu utrácení a nákupům," dodal.

Spotřebitelé navíc podle GfK vnímají nižší ceny ropy jako klíčový stimulační faktor, který by měl společně s poklesem hodnoty eura podpořit export i podnikové investice.