Zprávy ze světa peněz a byznysu, které dnes stojí za pozornost:
Praha. Bude jednat bankovní rada České národní banky.
Praha. Začíná veletrh nízkoenergetických pasivních a nulových staveb For Pasiv, veletrh pro stavbu a renovace střech Střechy Praha a veletrh úspor energií a alternativních zdrojů energie Solar Praha.
New York. Americký řetězec kaváren Starbucks zveřejní hospodářské výsledky za první čtvrtletí svého fiskálního roku.
Atlanta/Dallas. Americká letecká společnost Southwest Airlines zveřejní hospodářské výsledky za čtvrté čtvrtletí.
Soul. Jihokorejský výrobce elektroniky Samsung Electronics zveřejní hospodářské výsledky za čtvrté čtvrtletí.
ECB bude řešit, zda spustí program nákupu vládních dluhopisů
Vedení Evropské centrální banky (ECB) se bude zabývat dalším vývojem měnové politiky v eurozóně. Všeobecně se předpokládá, že se Rada guvernérů ECB na svém zasedání rozhodne podpořit hospodářské oživení rozsáhlými nákupy vládních dluhopisů, takzvaným kvantitativním uvolňováním měnové politiky. Touto metodou, jejímž základem je tisknutí nových peněz, donedávna pomáhala ekonomice například americká centrální banka (Fed).
ECB už loni ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Základní úroková sazba je teď na 0,05 procenta, zatímco depozitní sazba činí minus 0,2 procenta, takže komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. ECB se tak snaží komerční banky přimět k většímu poskytovaní půjček podnikům a spotřebitelům.
Prezident ECB Mario Draghi v prosinci poznamenal, že banka začátkem letošního roku posoudí účinky dosavadních stimulačních opatření a v případě potřeby učiní další kroky. Viceprezident ECB Vítor Constancio už v listopadu upozornil, že banka by mohla v letošním prvním čtvrtletí rozhodnout, zda podpoří ekonomiku eurozóny nákupem vládních dluhopisů.
S&P zaplatí 77 milionů dolarů kvůli obviněním týkajícím se ratingů
Ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) se dohodla, že zaplatí americkým úřadům 77 milionů dolarů (téměř dvě miliardy korun), aby urovnala vyšetřování svých metod při hodnocení hypotečních cenných papírů. Ve čtvrtek o tom informovaly agentury AP a Reuters. S&P zaplatí 58 milionů dolarů americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) a dalších 19 milionů státům New York a Massachusetts. SEC tak vyinkasuje první pokutu od jedné z velkých ratingových agentur poté, co americký Kongres v roce 2006 komisi pověřil dohledem nad tímto odvětvím.
SEC obvinila agenturu S&P z "podvodného pochybení" při stanovování ratingů některých hypotečních cenných papírů v letech 2011 a 2012. Hlavní prokurátor státu New York Eric Schneiderman uvedl, že chování S&P v podstatě představovalo "lhaní investorům" s cílem podpořit vlastní zisky. "Standard & Poor's nadřadila své vlastní finanční zájmy nad zájmy investorů, když uvolnila ratingová kritéria, aby si zajistila práci, a zastřela tyto změny před investory," uvedla komise. "Toto urovnání zahrnuje zjištění úmyslného podvodu v letech 2011 a 2012," dodala. S&P se v rámci dohody k obviněním nepřiznala, ale ani je nepopřela.
MMF poskytne Ukrajině za reformy rozsáhlejší pomoc
Mezinárodní měnový fond (MMF) nabídne Ukrajině výměnou za strukturální ekonomické a fiskální reformy rozsáhlejší a dlouhodobější plán hospodářské pomoci. Ve středu to ve švýcarském Davosu, kde začalo čtyřdenní světové ekonomické fórum, prohlásila šéfka MMF Christine Lagardeová. Ukrajinská vláda následně vydala prohlášení, ve kterém potvrdila, že požádala MMF o nový záchranný balík. Ukrajina nyní v rámci dvouletého programu hospodářské pomoci MMF čerpá 17 miliard dolarů (410 miliard korun), Kyjev ale tvrdí, že bude potřebovat masivnější podporu.
Lagardeová o nové hospodářské pomoci pro Ukrajinu hovořila poté, co se v Davosu setkala s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Ten svou účast na výročním ekonomickém setkání zkrátil kvůli vyhrocené situaci na východě Ukrajiny, kde se v posledních dnech opět rozhořely tvrdé boje především o letiště v Doněcku. To je stále pod kontrolou ukrajinské armády.
Současný dvouletý program pomoci, který má odvrátit hrozící kolaps ukrajinské ekonomiky, schválil MMF loni v dubnu. Začátkem září MMF varoval, že Ukrajina by mohla potřebovat dodatečnou pomoc v objemu až 19 miliard dolarů, pokud bude konflikt na východě země pokračovat i v příštím roce. Počátkem ledna MMF obnovil rozhovory, s nimiž Kyjev spojuje naděje na rozšíření záchranného programu. Ekonomové upozorňují na to, že pokud věřitelé Ukrajině nezvýší úvěrovou pomoc o nejméně 15 miliard dolarů, mohla by následovat dluhová restrukturalizace, včetně odepsání části dluhů.
Ceny starších bytů v Česku v posledních letech mírně klesají
Ceny nově postavených bytů v posledních měsících v Česku rostou, starší byty zlevňují a střední cenový segment stagnuje. Vyplývá to ze studie realitní poradenské společnosti CBRE. Podle ní je na jedné straně zájem o levné a dostupné bydlení a na straně druhé zájem o luxusnější bytové projekty. Mladí lidé upřednostňují pronájem a poptávka na trhu s byty se tak mění. Zatímco v předchozích letech byla nabídka a poptávka po bytech ve všech cenových úrovních poměrně konstantní, v posledním roce situace na bytovém trhu zažívá výrazné změny.
V praxi to podle CBRE znamená, že se pražský trh začíná specializovat na byty v cenových relacích okolo 45 až 50 000 korun za metr čtvereční. Naopak bytové výstavby v cenovém rozmezí okolo 60 až 70 000 korun za metr čtvereční jsou v útlumu. "Na druhé straně pomyslných nůžek se otevírá prostor s luxusními bytovými projekty v cenových relacích 100 až 140 000 korun za metr čtvereční," tvrdí CBRE. V regionech vznikají především menší projekty lokálních stavebních firem o maximálně 20 až 50 bytových jednotkách, jejichž cena se pohybuje do 45 000 korun za metr čtvereční.
Mírný pokles cen naopak zaznamenaly podle CBRE v posledních třech až pěti letech starší byty, aktuálně se prodávají za 30 až 40 000 korun za metr čtvereční. Záleží však na lokalitě, někde se i ceny starých bytů mohou výrazněji lišit.
Ceny ropy stouply o dvě procenta
Světové ceny ropy se ve středu zvýšily zhruba o dvě procenta kvůli očekávání, že omezování investic do těžby časem povede ke zdražování této strategicky důležité suroviny. S nárůstem cen ropy během letošního roku počítá Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Cena severomořské ropy Brent vykazovala krátce po 18:30 nárůst o 77 centů na 48,76 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zdražila o více než dolar na 47,56 dolaru za barel.
Od loňského června se ceny ropy snížily o zhruba 60 procent, což přimělo řadu ropných firem k omezování investic. Šéf italské energetické společnosti Eni Claudio Descalzi dnes varoval, že ropa by v budoucnosti kvůli nedostatečným investicím do těžby mohla zdražit až na 200 dolarů za barel. Britsko-australský těžební obr BHP Billiton dnes například oznámil, že sníží výdaje na těžbu z břidličných formací ve Spojených státech. K omezování investic již přikročily také ropné společnosti Total, BP či ConocoPhillips.
