Zprávy ze světa peněz a byznysu, které dnes stojí za pozornost:

Praha. Zasedá Dozorčí rada Českých drah. Na programu je jednání o převodu nádraží z majetku drah na Správu železniční dopravní cesty a problematika prodeje pozemků v blízkosti Masarykova nádraží.

Praha. Česká národní banka zveřejní dlouhodobé úrokové sazby pro konvergenční účely za prosinec 2014.

Brusel. Bude zveřejněn vývoj maloobchodního obratu v eurozóně za listopad.

Londýn. Zasedá měnový výbor britské centrální banky. Zabývat se bude mimo jiné i úrokovými sazbami.

Kyjev. Mise MMF má po pravoslavných Vánocích pokračovat v jednáních s Kyjevem o podpoře hospodářským reformám a ukrajinské ekonomice.

Athény. Řecko zveřejní vývoj nezaměstnanosti za říjen 2014.


Ekonomiku USA může oslabit globální vývoj, ropa jí pomůže

Americkou ekonomiku by mohl v dohledné době oslabit útlum globálního ekonomického růstu, zvláště pokud způsobí otřesy na světových finančních trzích. V další expanzi ji ale naopak podpoří výrazné zlevnění ropy. Na svém posledním zasedání v polovině prosince se na tom shodli členové měnového výboru americké centrální banky (Fed).  Fed v prosinci rovněž potvrdil zářijovou prognózu, podle které by měla největší světová ekonomika letos vykázat růst o 2,6 až 3,0 procenta. Odhad inflace však Fed snížil na 1,0 až 1,6 procenta z dříve předpokládaných 1,6 až 1,9 procenta.

Fed od prosince 2008 drží svou základní úrokovou sazbu na rekordně nízké úrovni nula až 0,25 procenta. Většina ekonomů předpokládá, že banka přikročí ke zvýšení úroků kolem poloviny letošního roku. Fed již koncem října díky příznivému vývoji ekonomiky omezil několikaletý podpůrný program nákupů vládních dluhopisů v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky.

Americké akcie po pětidenním poklesu výrazně oživují

Americké akcie ve středu výrazně oživily z pětidenního poklesu. Náladu investorů podpořily údaje z domácího trhu práce a také naděje, že propad eurozóny do deflace Evropskou centrální banku (ECB) už tento měsíc přiměje k dalšímu zásahu. Dow Jonesův index se ve středu v poledne místního času (18.00 SEČ) pohyboval kolem 17 530 bodů a získával asi 0,9 procenta. Širší index S&P 500 přidával asi jedno procento na 2023 bodů. Výrazně zpevňoval i technologický trh Nasdaq, jehož úhrnný index byl kolem 4640 bodů se ziskem 1,1 procenta.

Statistika z USA ve středu ukázala, že v americkém soukromém sektoru vzniklo v prosinci 241 000 nových pracovních míst, což bylo více, než se čekalo. Zpráva agentury ADP předznamenala klíčové páteční oficiální údaje o prosincovém vývoji celého trhu práce. Spotřebitelské ceny v eurozóně v prosinci meziročně klesly o 0,2 procenta, a měnová unie se tak poprvé od roku 2009 dostala do pásma deflace. Údaje podpořily na trzích očekávání, že ECB na zasedání 22. ledna prohloubí opatření na podporu ekonomiky a oznámí plán nákupů státních dluhopisů.

Nejvíce elektřiny v Německu vyrobily loni obnovitelné zdroje

Obnovitelné zdroje měly loni největší podíl na celkových dodávkách elektřiny v Německu: zhruba 26 procent vyrobené elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů, v roce 2013 to bylo 24 procent. Ve srovnání s rokem 1990 produkce z obnovitelných zdrojů v Německu stoupla osminásobně. Uvedl to na svých internetových stránkách The Financial Times s odvoláním na čísla německého energetického výzkumného institutu Agora Energiewende.

Údaje však současně ukázaly, že Německo nadále zůstává vysoce závislé na hnědém uhlí, které je nejšpinavějším fosilním palivem. Hnědé uhlí mělo na výrobě elektřiny podíl 25,9 procenta. To bylo o 0,2 procentního bodu více než předloni. Podle ambiciózní německé energetické politiky známé pod názvem Energiewende (energetický obrat) chce největší evropská ekonomika do roku 2035 vyrábět až 60 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Tuto změnu doprovází opuštění výroby elektřiny z jádra. Všechny jaderné elektrárny v Německu mají být podle plánu vyřazeny z provozu do roku 2022. Z energie získané z obnovitelných zdrojů se výroba elektřiny z větru podílela na celkové výrobě elektřiny 8,6 procenty. Podíl osm procent měla výroba z biomasy a 5,8 ze slunce. Vodní elektrárny měly na celkové výrobě podíl 3,4 procenta.

Bill Gates představil technologii výroby pitné vody z výkalů

Zakladatel americké softwarové společnosti Microsoft Bill Gates ukázal technologii, která je schopna vyrobit pitnou vodu z lidských výkalů. Na svém blogu zveřejnil video, které celý postup ukazuje. Na konci videa pak sám vypije sklenici vody, která byla takto vyrobena. Prostřednictvím technologie chce Gates zajistit čistou vodu pro rozvojový svět. Gatesův projekt již přivítala organizace WaterAid, podle které by technologie mohla pomáhat hlavně v městských oblastech. Podle charity totiž zhruba 748 milionů lidí po celém světě postrádá čistou pitnou vodu.

Gates na svých stránkách napsal, že voda z výrobního komplexu, který dostal název Omniprocessor, chutná stejně jako voda z lahve. Projekt financuje nadace Billa a Melindy Gatesových. Gates zároveň upozornil, že na nemoci způsobené nedostatečnou hygienou zemře ročně kolem 700 000 dětí. První výrobní komplex by měl už do konce letošního roku stát v Senegalu. Gates doufá, že další brzy dodá do Indie a dalších zemí.

Praha se opět sejde s majiteli práv k Opencard

Vedení hlavního města Prahy se dnes znovu sejde se zástupci firmy eMoneyServices (EMS), která je majitelem práv k projektu Opencard. Řešit budou budoucnost problematické karty. První jednání se odehrálo v prosinci. Obě strany se dohodly, že se v lednu sejdou nad svými návrhy. Diskutovat by se mělo především o smlouvách, které v průběhu loňského roku vypršely. Nová pražská rada po nástupu do funkce zrušila plánovanou arbitráž s EMS. Dál trvá soud kvůli dluhům Prahy vůči EMS. Další líčení je naplánováno na únor.

Kartu Opencard si dosud vyzvedlo asi 1,2 milionu cestujících. Projekt, který vyšel zhruba na 1,35 miliardy Kč, je spojen s řadou problematických smluv, město se s nimi dlouho neúspěšně vyrovnává. Další osud karty není jasný. Praha mluví o přípravě "nového řešení". Jako krizové řešení zvažuje i zavedení papírových kuponů.