Státní rozpočet skončil loni se schodkem 77,8 miliardy korun, schválený rozpočet počítal s deficitem 112 miliard korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Předloni byl schodek rozpočtu 81,3 miliardy korun.

Na nižším než plánovaném schodku se podle ministerstva podílely zejména vyšší příjmy daně z příjmu právnických osob a daně z přidané hodnoty (DPH). "Na straně výdajů došlo k úspoře zejména u neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů (o 8,4 miliardy), u sociálních dávek (o 7,6 miliardy), případně vázáním výdajů v kapitole Všeobecná pokladní správa (5 miliard korun)," uvedlo ministerstvo ve vydané zprávě.

Celkové příjmy rozpočtu stouply meziročně o 42 miliard na téměř 1,134 bilionu korun. Celkové výdaje vzrostly meziročně o 38,5 miliardy na skoro 1,212 bilionu korun.

Daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply o necelých 19 miliard na 569 miliard korun. Na DPH stát získal 230,2 miliardy korun, což bylo o deset miliard více než před rokem a o 11,5 miliardy více, než plánovalo ministerstvo financí.

"Toto navýšení je částečně dáno vyšší mírou spotřeby proti předpokládané spotřebě, na které byl založen odhad inkasa DPH státního rozpočtu 2014," uvedlo ministerstvo. Vliv měly také nevyplácené nadměrné odpočty DPH za listopad a prosinec 2013 a opatření pro boj s daňovými úniky.

Na dani z příjmu právnických firem stát loni získal 89,4 miliardy korun, což bylo meziročně o téměř osm miliard korun více. Naopak na spotřební dani to bylo meziročně o 2,4 miliardy méně, celkem 134 miliard korun.

Na sociálních dávkách stát vydal 496 miliard korun, meziročně o 6,3 miliardy více. Zároveň to ale bylo o 7,6 miliardy méně, než plánovalo ministerstvo. Ministerstvo financí zároveň informovalo, že státní dluh loni poprvé od roku 1995 klesl, a to meziročně o 19,7 miliardy na 1663,7 miliardy korun.

Ekonom: V plánování rozpočtu je co zlepšovat

Právě nad výdaji, lépe řečeno nad rozdílem mezi realitou a jejich odhadem, se pozastavuje i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Jakkoliv lze stabilitu ve veřejných financích považovat za dobrou zprávu, nelze si ale nevšimnout výrazné odchylky vládního hospodaření od plánu, který počítal se schodkem 112 miliard korun," hodnotí Sobíšek.

Upozorňuje zároveň, že k odchylce došlo v obou minulých letech především u výdajů. Rozdíl vidí ve struktuře výdajů: "Změnou proti roku 2013 je skutečnost, že se tentokrát nešetřilo na investicích, ale na běžných výdajích," říká a zároveň zdůvodňuje, že nižším sociálním dávkám i dluhové službě pomohla příznivá makroekonomická situace.

"V dalších položkách ovšem ukazují uspořené prostředky spíš na nafouknutí jejich potřeby při tvorbě rozpočtu, což naznačuje, že lze v plánování ještě leccos zlepšit," dodává Sobíšek.