1) DPH: K základní 21procentní a snížené 15procentní sazby DPH přibude ještě snížená 10procentní daň pro knihy, kojeneckou výživu a léky. Snížení hodnoty obratu pro předepsanou registraci osob povinných k dani na 750 tisíc korun.
2) Omezení výdajových paušálů
3) Pokuta za nevyužití datové schránky: Kdo má zřízenou datovou schránku, musí ji využívat k veškeré komunikaci s finančním úřadem. Jinak hrozí pokuta až 50 tisíc Kč. Ti, kteří datovou schránku nemají, si ji již zřizovat nemusí.
4) Zvýšení záloh OSVČ
5) Zvýšení minimální mzdy
6) Dodanění závazků: Dlužník bude povinen zvýšit základ daně o neuhrazené závazky, které jsou více než 30 měsíců po splatnosti. Toto ustanovení se týká závazků vzniklých po 1. lednu 2015. Pro závazky, které vznikly před tímto datem, bude platit lhůta stará (36 měsíců).
7) Změny u životního pojištění: V roce 2015 vznikne nová podmínka, kdy pojištěnci nemohou v průběhu trvání smlouvy provádět průběžné výběry peněz. Zaměstnavatel musí vést evidenci, zda zaměstnanec přistoupil na nové podmínky. Pokud zaměstnanec poruší podmínky a vybere peníze ze svého životního pojištění, musí firma odvést z příspěvku zdravotní a sociální pojištění, jako by šlo o součást mzdy.
8) Menší obnos v hotovosti: Od 1. prosince 2014 platí nové limity omezující platby v hotovosti. Nový limit hotově je 270 tisíc korun (dříve 350 tisíc Kč).
Tuzemské menší a střední podniky očekávají v roce 2015 mírně vyšší tržby, doprovázené růstem mezd zaměstnanců o nejvýše tři procenta. Nejistoty panují především u firem vyvážejících do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu. Hlavní změny v podnikání se týkají především novinek u daně z přidané hodnoty. Vyplývá to z ankety ČTK mezi menšími zaměstnavateli.
"Pokud ekonomika poroste mezi jedním až dvěma procenty, potom lze uvažovat o růstu tržeb do dvou až čtyř procent, což by mohlo korespondovat s objemem zakázek," uvedl prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Investice budou u malých firem nižší a spíše budou stagnovat, firmy jsou obezřetné a nehrnou se do velkých investic a úvěrového rizika. Mzdy by mohly růst do tří procent. Solidní výkonnost si bude udržovat velkoobchod, který je velkým překvapením posledních měsíců, dodal.
Unie malých a středních podniků očekává růst mezd v průmyslovém sektoru kolem tří procent. Jako zcela nereálnou vidí představu odborů o růstu mezd o pět procent. K vyššímu růstu není důvod, pokud by se nějakým způsobem radikálně nezvedla produktivita práce. "Zaznamenáváme nižší zájem firem o bankovní úvěry, takže predikujeme růst fixních investic na 4,4 procenta," uvedla místopředsedkyně unie Radomíra Harantová.
Vývoj zakázek může být podle ní různorodý. Střední a větší firmy budou moci čerpat z růstu trhu, na druhou stranu množství nových předpisů může být pro malé firmy v některých případech až likvidační. Stejně tak v sektoru exportu bude situace individuální. "Potíže očekáváme zejména u firem orientovaných na východní trhy, a to z důvodů nestability rublu a pokračujících sankcí EU. U exportérů na stabilní, respektive rozvíjející se trhy, čekáme růst, avšak ne tak silný jako letos," poznamenala.
Členové Hospodářské komory ČR, kteří avizují růst mezd, uvádějí nejčastěji rozmezí dvě až tři procenta. Číslo vychází ze souvislosti s navyšováním platů ve veřejném sektoru i z očekávání pokračování hospodářského růstu. "Ten sice nebude tak dobrý, jako jsme předpokládali v létě, vzhledem ke zpomalení vývoje v eurozóně, ale pevně věříme, že pokračovat bude a že s pozitivním očekáváním a optimismem budou do nového roku vstupovat nejen podnikatelé, ale i české domácnosti, které budou více utrácet," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.
Obchodníci se budou příští rok podle Karla Havlíčka připravovat na jednu z největších polistopadových změn v hotovostním byznysu, elektronickou evidenci tržeb. "Ukrajinská krize bude ustupovat, zato nás zřejmě čekají problémy ruské ekonomiky, což se nedotkne pouze našich exportérů do této destinace, ale sekundárně i vývozců do ostatních zemí, jakožto subdodavatelů exportérů do Ruska," podotkl.
Ekonomové předpovídají 2,5procentní růst hospodářství
Ekonomika by měla příští rok navázat na letošní oživení a růst kolem 2,5 procenta. Spolu s tím by měla klesat nezaměstnanost. Inflace by ale měla zůstat nízká kolem jednoho procenta, vyplývá z odhadů analytiků oslovených ČTK.
"Příznivé trendy, které charakterizují rok 2014, by měly pokračovat. Jde zejména o stoupající spotřebu domácností a rostoucí investiční činnost. Dále bude klesat míra nezaměstnanosti za současného růstu reálných mezd. Dařit by se po letech mělo stavebnictví," uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
Hůře než letos si zřejmě podle něj povede zahraniční obchod. Důvodem bude jak ekonomické zpomalení eurozóny, tak důsledky rusko-ukrajinského konfliktu, včetně pravděpodobného pádu ruské ekonomiky do recese. Pozitivně naopak bude působit pokles cen energií, zejména ropy.
Hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka očekává, že míra inflace na začátku příštího roku roku bude začínat blízko nuly a s rostoucí ekonomikou se bude postupně zvyšovat. Růst české ekonomiky nebude ovšem v příštím roce podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory natolik silný, aby se růst poptávky rychle přetavil do cen.
"Na druhou stranu bude růstu spotřebitelských cen napomáhat nízká srovnávací základna. Inflaci by měla pomoci tlačit vzhůru i slabší koruna a svým způsobem i rozvolněná politika Evropské centrální banky. Deflace se proto bát nemusíme," uvedl Pikora.
S rostoucí ekonomikou také klesne nezaměstnanost. Podle Brožky klesne na 7,2 procenta z letošní úrovně 7,7 procenta. "Lepšící se pozice firem a přidávání ve veřejném sektoru povede v příštím roce k mírnému zrychlení růstu mezd k čtyřem procentům, firmy budou ale stále opatrné," uvedl.
Významným zdrojem ekonomického růstu bude podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka i rozpočtová politika. "Očekáváme jak pozitivní dopad přes vyšší spotřebu domácností díky růstu mezd a sociálních transferů a přes vyšší spotřebu vlády, tak zejména přes vyšší infrastrukturní investice financované z veřejných peněz," uvedl.
Důležitou událostí v příštím roce bude podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera, jak razantně se postaví Evropská centrální banka k hrozící hrozbě deflace v eurozóně. "Zajímavá bude i měnová politika na domácí úrovni, jelikož ceny budou pod vlivem nižších cen ropy růst podstatně méně, než očekávala ČNB ve své poslední listopadové prognóze. Domníváme, že ČNB v příštím roce posune intervenční závazek o několik čtvrtletí směrem ke konci roku 2016," uvedl s tím, že cílené další oslabení koruny ze strany centrální banky neočekává.
