Germanista, literát a emeritní profesor Yaleovy univerzity Peter Demetz ve středu v Brně převzal čestný doktorát Masarykovy univerzity. Dvaadevadesátiletý Demetz se narodil v Praze v rodině s německými, českými a židovskými kořeny. Třem kulturám, které se za první republiky prolínaly v Československu, věnoval také své literárněvědné bádání.
"Jsem jedním z těch lidí, kteří se znovu a znovu vrací do Brna, i když jsem se narodil v Praze," řekl Demetz v projevu k akademické obci. Připomněl odkaz prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, zmínil také svůj pobyt v brněnské věznici na Cejlu, kam se dostal v listopadu 1944 z tábora nucených práci v Polsku. "Byla to zajímavá sešlost, sovětští piloti, moravští právníci, čeští studenti - a ti všichni si vyprávěli své dobrodružné příběhy," popsal Demetz.
Rektor Mikuláš Bek před udělením doktorátu v aule právnické fakulty promluvil v němčině. "Němčina má na tom místě zvláštní význam, zní na místě, kde za války sídlilo gestapo. Při této příležitosti je ale němčina symbolickým uznáním zásluh velkého germanisty, který nám svým životním dílem i postojem může být vzorem," uvedl Bek.
Demetze za války postihl osud židovského míšence - totální nasazení a poté vězení. Po válce v Praze vystudoval vysokou školu. V roce 1949 za dramatických okolností opustil vlast. V západním Německu krátce působil v kulturní redakci Svobodné Evropy. Od 50. let žije v USA, kde se stal profesorem Yaleovy univerzity. Napsal řadu knih o pražských německých spisovatelích, jako jeden z prvních se věnoval například dílu Franze Kafky. Zabýval se také českými dějinami. Z češtiny do němčiny přeložil například Babičku Boženy Němcové nebo verše Františka Halase.
Po roce 1989 se Demetz pravidelně do vlasti vrací. Přednášel na univerzitách v Praze i Brně. Experti oceňují, že dokáže spojovat akademickou literární vědu s aktuální literární kritikou a živým, obecně srozumitelným podáním.
Dnešek si k udělování čestných doktorátů vybralo také Vysoké učení technické v Brně. Volba padla na zakladatel elektronové mikroskopie v Československu Armina Delonga a architekta Viktora Rudiše, autora československého pavilonu na světové výstavě EXPO 1970.
